Člen rady vlády pro záležitosti romské menšiny Jan Husák. (27. dubna 2022)

Člen rady vlády pro záležitosti romské menšiny Jan Husák. (27. dubna 2022) | foto: Petr Topič, MAFRA

Romové se bojí, že s uprchlíky se přístup Čechů zhorší, říká člen rady vlády

  • 194
Romská menšina v Česku se obává, že s příchodem romských uprchlíků z Ukrajiny se zhorší náhled Čechů na Romy a prohloubí se společenské stigma. „Jestliže předtím bylo těžké sehnat slušné bydlení, o to hůř se hledá pro lidi, které vlastně nikdo nezná a často pochází ještě z horších podmínek než čeští Romové,“ říká v rozhovoru člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Jan Husák.

Z jakého prostředí ukrajinští Romové přicházejí?
Romská menšina patří na Ukrajině mezi jedny z nejchudších vrstev. To nejsou lidé, kteří by byli integrováni do ukrajinské společnosti, až třetina příchozích je negramotných. Většinou Romové na Ukrajině pracují v zemědělství nebo se živí prodejem různého zboží. Už tam procházejí segregací, čelí vyloučení a rasovým útokům a pogromům. Vůbec na Ukrajině neměli lehkou situaci. Pořád tam žili v nějakých obavách, které se s válkou zvýšily.

Neskrývejme problémy a říkejme je na rovinu. Ano jistě, mezi uprchlíky jsou lidé, kteří přišli, protože věří, že tady budou mít lepší podmínky pro život.

Říkáte, že velká ubytovací střediska Správy uprchlických zařízení třeba jako ve Vyšních Lhotách, jsou často poslední možností, kde romské uprchlíky z Ukrajiny ubytovat. Proč tomu tak je?
Není vůle většiny hejtmanů ani starostů najít pro ně nějaké vhodnější a důstojnější bydlení. My pořád předpokládáme, že pan ministr vnitra Vít Rakušan dostojí svému slibu a zajistí dostatek ubytovacích kapacit. Jestliže s těmi lidmi chceme nějak pracovat a z adaptačního procesu je máme přesunout do integračního, tak musí bydlet ve standardních bytech. Pokud tito lidé projeví zájem v Česku zůstat, pak chtě nechtě dojde k jejich dlouhodobému ubytování, proč s tím nezačít už teď?

Myslíte, že jde o společenské stigma?
Vztah majoritní české společnosti k romské menšině není špatný až teď, ten byl špatný už dříve. Když se podíváte na všechna místa, kde žijí chudí čeští Romové, tak stěží najdete důstojné místo k životu. O to hůř se hledá pro lidi, které vlastně nikdo nezná, mají jiné kulturní návyky a často pochází ještě z horších podmínek než čeští Romové. I pro samotné české Romy jsou vlastně částečně velkou neznámou.

Romy tu nechceme. Obce odmítají uprchlíky, místní se bojí o místa ve školkách

Jak příchod ukrajinských Romů vnímá romská komunita v Česku, jsou tam snahy o jejich začlenění?
Jsou dva různé přístupy. Jedna část je bere jako naše lidi, kterým musíme pomáhat, druhá část je vnímá jako konkurenci, která jim může vzít práci, snížit šance na získání sociálního bydlení, může je nějakým způsobem ohrozit. Úvahy o nějaké konkurenci jsou ale směšné, třeba ohledně zaměstnání, tak žena s dítětem neohrozí dělníka na stavbě.

Zároveň panuje obava, že zhorší náhled Čechů na Romy. Jestliže předtím bylo těžké sehnat bydlení a bylo tady na nás některými nahlíženo, že zneužíváme sociální dávky, tak teď se vlastně ten negativní pohled utvrzuje zprávami, že ano, někteří lidé sem jezdí jenom kvůli sociálním dávkám.

A není to u určité části pravda?
Neskrývejme problémy a říkejme je na rovinu. Ano jistě, mezi uprchlíky jsou lidé, kteří přišli, protože věří, že tady budou mít lepší podmínky pro život. Pokud ale takoví lidé splní zákonem dané podmínky, tak prostě mají nárok na státní humanitární dávku. A pokud získali status dočasné ochrany, tak mohou vzít dávku a cestovat volně po zemích Evropské unie, v tom jim nikdo nemůže bránit. Jestli je toto zneužívání systému, to si nejsem jistý.

Se soukromými vlastníky bytů se nikdo nebaví

Uvažují někteří z příchozích o tom, že odcestují do jiných zemí, protože mají zprávy od známých, že je tam čeká lepší přijetí?
Ano, jistě, vyměňují si informace, není náhoda, že se lidé ze dne na den seberou a odjedou někam jinam. Přišli do cizího nehostinného prostředí, kdy jim všichni říkají „my vás tady nechceme“. Žijí tady v podmínkách, které ani my nepovažujeme za vhodné. Je vidět, že ubytování, které jim dáváme je jen dočasné, nemají pocit, že by tady s nimi někdo počítal, že by měli být součástí naší společnosti. Tak hledají místo, kde pro ně nejsou nastaveny takové bariéry.

Jak bariéry odstranit, aby se tito lidé stali součástí naší společnosti?
Aby si mohli najít zaměstnání, musí bydlet někde, kde mají jistotu. V zařízeních jako jsou Vyšní Lhoty ji nemají, neví co bude za měsíc, za rok. Je to komplexní problém, který začíná zprostředkováním dlouhodobého bydlení. Pokud jsme se bavili o nějakém ubytování, tak šlo zejména o kapacity státu, krajů nebo obcí, ale nikdo ještě nenabídl soukromníkům takové podmínky, aby mohli nabízet bydlení ukrajinským uprchlíkům. Přitom největší část bytového fondu drží právě soukromí vlastníci. Musíte jim ale vytvořit podmínky.

Romští migranti se vyhýbají Česku. Odrazuje je varování před údajným rasismem

Jaké podmínky byste navrhoval? K navýšení příspěvku na bydlení asi nedojde.
Když se podíváte na výzvu ministerstva pro místní rozvoj, tak ji vyhlásilo pro obce a pro kraje, aby mohli opravit stávající bytový fond. Kdyby takovou výzvu udělal stát i pro soukromé vlastníky, kteří třeba mají volné byty, ale nejsou vhodné pro ubytovávání, a pomohl jim, tak pak možná budou mít zájem ubytovat uprchlíky bez rozdílu.

Jak tedy nyní romským uprchlíkům jako neziskový sektor pomáháte v jejich integraci do české společnosti?
V současné době se spíše zaměřujeme na adaptační programy, například jazykové kurzy a práci s dětmi, aby jejich bariéry pro vstup do českého vzdělávacího procesu byly minimální.

Pokud je část dětí negramotná, jak je začlenit do českého vzdělávání?
Děti se učí rychle, proto se nyní zaměřujeme na aktivity, které jim pomohou s překonáním hendikepů, které si nesou z Ukrajiny. Ministerstvo školství vytvořilo pro neziskové organizace i dotační tituly na provoz adaptačních skupin, které by se měly odehrávat i během prázdnin tak, aby na začátku září mohly všechny děti nastoupit do škol.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video