Opálený šedesátník v košili, šortkách a se zlatým řetízkem na krku v létě loňského roku napochodoval do budovy Krajského soudu v Brně. Ten den se právě rozhodovalo o dalších pohledávkách v případu zkrachovalé Farmy Bolka Polívky (více čtěte zde).
Oním šedesátníkem byl miliardář Alexandr Seidl, alias pan Prior, který se z ničeho nic stal hlavní postavou celého konkurzu zadluženého podniku. Usmívající se podnikatel odkoupil důležité pohledávky za zhruba čtyři miliony korun a díky tomu se dostal do věřitelského výboru, který konkurz řídil.
Alexandr SeidlJednašedesátiletý Seidl patří mezi sto nejbohatších lidí v Česku. Do povědomí veřejnosti se dostal v roce 2003 sporem s bývalou Českou konsolidační agenturou, jejíž pracovníky nařkl z korupce. Miliardář Seidl podniká především v realitách, jeho jméno figuruje v desítkách obchodních společností. Vlastní třeba nemocnici ve Vrchlabí nebo 17 obchodních domů Prior. Je přítelem Bolka Polívky, jehož farmu v uplynulých dnech koupil. |
Zároveň Seidl odkoupil od Bolka Polívky, kterého označuje za svého přítele, pozemky kolem farmy. A to včetně příjezdové cesty. Každý potencionální zájemce o farmu by se tak musel dohodnout nejdříve se Seidlem (kvůli tomu o farmu neměla zájem firma, která ji vydražila, více čtěte zde).
Ostatním věřitelům přibyl těžký soupeř. Vášnivý kuřák Seidl, který nechodí v obleku a na dovolené v Thajsku se učí vařit místní jídlo, držel všechny trumfy. Farmu také nakonec koupil přes svou firmu Severočeská správa nemovitostí. Jiný kupec ji ani za sníženou cenu 11,5 milionu korun nechtěl... (více o prodeji se dozvíte zde).
Podnikatel, co si jde za svým? "Asi ano. Sešel jsem se s ním asi čtyřikrát a už se s ním nepotřebuji potkávat. Snažíme se hledat trochu jiné obchodní partnery," podotkl k Seidlovi Tomáš Kaláb ze stejnojmenné stavební firmy, který se střetl s miliardářem ve věřitelském výboru. Herec Bolek Polívka se přes svého manažera odmítl k Seidlovi vyjádřit (o Seidlových plánech, jak s farmou slavného baviče naloží, čtěte zde).
Emigroval do Německa, zbohatl na asijském textilu
Rázný podnikatel Seidl přitom není v Česku neznámou postavou. Už v polovině 90. let jej média řadila mezi nejbohatší lidi v zemi. Seidl tehdy vyčníval také tím, že se nijak netajil svým soukromým majetkem, který odhadl na necelé dvě miliardy korun.
"Dnes mám tolik peněz, že pro mě už nehrají tu rozhodující roli. Navíc nepotřebuji žít ve zbytečném přepychu," řekl pro MF DNES v roce 1998 a poukazoval na to, že jezdí čtyři roky starým mercedesem.
Život v komunistickém Československu pro něj přitom nezačal nejlépe. Seidl se narodil v roce 1952 do židovsko-německé rodiny. Oba rodiče skončili v komunistických kriminálech a chlapec musel strávit pět let v dětském domově. Když rodiče propustili, emigrovali členové rodiny postupně do západního Německa.
Seidl se tam dostal jako patnáctiletý. Několik let pak strávil i v Izraeli, do Německa se však vrátil kvůli studiu obchodu na vysoké škole.
A po jeho dokončení začal Seidl podnikat. Dovážel a vyvážel spotřební zboží, hlavně asijský textil. Spolupracoval i s komunistickým Československem skrze podniky zahraničního obchodu známými pod zkratkou pézetky. Obchodoval třeba s Centrotexem, Transaktou a Strojimportem.
Pak přišel 17. listopad 1989. "Ve zmíněný den jsem byl na dovolené na Havaji a veškeré dění sledoval na CNN," řekl Seidl po letech časopisu Euro.
Podnikatel se chopil příležitosti a vrátil se do rodného Československa. Základem jeho byznysu se stala společnost Le Cygne sportif, která byla v devadesátých letech jedním z největších dovozců spotřební elektroniky, hlavně televizí a mikrovlnek.
Seidl také využil dříve nabytého kapitálu a stal se vlastníkem či spoluvlastníkem řady dalších firem, které se v té době privatizovaly. Podnikatel tak postupně ovládl nábytkářský Hikor Písek, Lázně Libverda, Českou správu nemovitostí či Severosklo Nový Bor. Získal také síť dobře známých obchodních domů Prior a stal se největším z drobných akcionářů Tatry Kopřivnice.
Česko je banánová republika, hlásil Seidl
Seidl se poté rozhodl rozšířit své impérium do oblasti zdravotnictví a koupil nemocnici ve Vrchlabí. Jejím ředitelem jmenoval pozdějšího senátora Vladimíra Drymla.
Nemocnice, kde se často léčí lyžaři, kteří nezvládli kopce v Krkonoších, však miliardáři přinesla hlavně problémy. Zdravotnické zařízení vedlo nejprve spory s VZP kvůli proplácení zákroků, jednou ji zase energetici kvůli dluhům dokonce přerušili dodávku proudu.
Seidl měl za to, že politici hází soukromé nemocnici schválně klacky pod nohy.
"Všichni lezou do politiky jako chudí, odcházejí však s majetky, jaké by si za své platy nemohli pořídit. To mluví za vše. Jsou to pijavice," prohlásil v roce 2002 v rozhovoru pro časopis Týden. Jindy zase Česko označil za banánovou republiku, Balkán, případně Kocourkov.
Nemocnice s kontroverzní pověstí
Nemocnice musela neustále bojovat, aby se udržela. Seidl vzbudil nevoli na vyšších místech i tím, že odmítl vybírat zdravotnické poplatky za děti. Když pak jeho ředitel Dryml vstoupil do politiky, snažil se, aby nemocnici odkoupil Královéhradecký kraj.
Na Drymla, který byl nějaký čas i náměstkem hejtmana, se za to snášela kritika kvůli střetu zájmů. Obchod se nakonec nekonal. I v posledních letech se o nemocnici hodně psalo.
Někteří lidé si stěžovali na špatné zacházení s jejich příbuznými, kteří po pár týdnech na tamní interně zemřeli. Přelet nad kukaččím hnízdem, popisovali Seidlovu nemocnici. Přes veškeré problémy však zařízení funguje dál.
Seidl se však proslavil jiným způsobem. V roce 2003 se dostal do ostré roztržky s dnes už zrušenou Českou konsolidační agenturou (ČKA). V televizním vysílání tehdy bez obalu obvinil její pracovníky z korupce.
"Jsem o tom přesvědčenej, že tam tečou peníze bokem některým lidem ze strany ČKA, kteří se podílejí na prodeji těchto pohledávek," řekl Seidl.
ČKA podnikatele zažalovala. Následné soudní tahanice trvaly devět let. Nejdřív byl Seidl odsouzen k omluvě. Po zásahu Nejvyššího soudu ale ten městský v Praze konstatoval, že měl v podstatě pravdu a ospravedlňovat se nemusí.
Jednou z těch, kdo žalobu ČKA na Seidla podepsal, byla totiž i manažerka agentury Radka Kafková, kterou o pár let později soudy odsoudily právě za korupci.
Proti proudu, s nepřáteli v zádech
"On je zásadně proti korupci, nebojí se věcí, které v České republice normálně neděláme, jako třeba postavit se státním institucím. Proto má možná nepřátele, ale jde svojí cestou," říká dnes o Seidlovi jeho letitý spolupracovník Dryml. A dodává, že je někdy tvrdý i nevyzpytatelný. "Časem se ale ukáže, že jeho rozhodnutí byla správná," poznamenává Dryml.
Seidl je ženatý a své dva syny už zapojil do svého úspěšného byznysu. Jeden je například vlastníkem firmy Cygnet, která formálně od Bolka Polívky koupila pozemky kolem farmy v Olšanech. Druhý zase se svým otcem spoluvlastní společnost Severočeská správa nemovitostí, která farmu koupila.
Pro Seidla staršího je podnikání už dlouho především hobby, při kterém ale dokáže být tvrdohlavý. Hercův zkrachovalý podnik mohl koupit přes některou z rodinných firem, už když se dražila.
Seidl si ale počkal, až se cena o několik milionů snížila. "Je to dobročinná akce, ale neprodělám na tom," řekl ještě před prodejem. Už před lety navíc MF DNES o Seidlovi psala, jak si o něm kolegové vyprávějí, že se třeba na úřadě dokáže pohádat i o stokorunu. Prý z principu.
