Současná Severní Korea připomíná román 1984 od George Orwella uvedený do praxe. Lidé žijící pod vládou tamějšího stalinistického režimu mají zcela jiné starosti než hraní her. Přesto se do světa dostalo několik fotek od neznámého autora z herny nacházející se v hlavním městě země, v Pchjongjangu.
Už letmý pohled na fotografie dokazuje, že se v Severní Koreji zastavil čas. Vidět podobnou hernu na západě, bude to herní muzeum. Herní kabinety jsou velmi staré. Jejich éra se datuje do doby sedmdesátých a osmdesátých let.
Paradoxem je, že zatímco v Severní Koreji nemají lidé pomalu co jíst, Jižní Korea se etablovala jako herní velmoc. Pokud jste dobří, můžete se tam živit jako profesionální hráč her a budou vás oslavovat jako úspěšné herce, sportovce nebo zpěváky.
Severní Korea budí obavy, je terčem posměchu i zájmu. Pokud se vám podaří zemi navštívit, režim si pečlivě hlídá, co svým návštěvníkům ukáže. Letmou představu nabízí amatérský film Vítejte v KLDR! Jako dokument je to propadák, ale záběry mluví za vše. Ledacos vypovídá i grafický román Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje, jenž líčí strasti animátora, který v zemi nějakou dobu pracoval.
Naopak pod pokličku režimu vám dovolí nahlédnout výborná knížka Pchjongjangská akvária. Její autor vypráví vlastní životní příběh, popisuje návrat do země, život v koncentračním táboře a nakonec i útěk přes Čínu do Jižní Koreje.
"Kim Ir-Sen, nazývaný světlo lidského roku, nepřekonatelný génius nebo Polárka lidu, byl předmětem kultu, jehož přemrštěnost nezůstávala nic dlužná 
kultu Stalina nebo Mao Ce-tunga. Kult stále trvá, neboť v roce 1998 Nejvyšší lidové shromáždění šokujícím rozhodnutím jmenovalo Kim Ir-sena prezidentem "na věčné" časy... čtyři roky po smrti!
V očích malého chlapce, jako jsem byl já, stejně jako v očích všech mých přátel byli Kim Ir-sen a Kim Čong-il dokonalé bytosti, které nemohlo poskvrnit nic nízkého. Všichni jsme byli přesvědčení, že ani jeden z nich nemočí ani nekadí!," popisuje autor knihy glorifikaci vůdců.
Zpátky ke hrám. Při pohledu na fotografie můžeme být rádi za náš herní trh. Je sice malý a zanedbatelný, ale můžeme hrát nejnovější herní pecky jako jinde ve světě.
Pokud bychom chtěli být zlí, řekneme, kupte jim tam někdo alespoň starý PlayStation!
Ale kašleme na to.
Užijte si oslavu konce roku a přejeme vše nejlepší do toho nadcházejícího.
