„Ach! Dnes začala válka… Časně ráno Němci vybombardovali několik polských měst a pronikají do Polska ze všech směrů. Na všechny usedla děsivá tíseň,“ napsala si 1. září 1939 Astrid Lindgrenová do svého deníku. „Byl vydán zákaz řízení soukromých vozidel,“ dodala nejznámější švédská spisovatelka. Ulice Stockholmu podle ní bez aut působily pustě.
Na den přesně o pět let později švédská automobilka Volvo představila v Královské tenisové hale automobil, kterým mířila do mírových časů. Akce se zúčastnili i tehdejší premiér a členové královské rodiny. Vozem, o kterém je řeč, bylo Volvo PV 444. Do konce války v Evropě chybělo ještě několik měsíců, ale Seveřané chtěli být připravení.
Malý vůz technici vybavili samonosnou karosérii a pod ní umístili nově zkonstruovaný řadový čtyřválec, ve kterém použili moderní rozvod OHV. Pro srovnání, samonosnou karoserii československá Škoda měla až o dvacet let později, když vypustila do světa model 1000 MB (1964).
Volvo z královské tenisové haly, tedy model PV 444, se stalo nečekaným prodejním hitem. Konkurenční Saaby z Trollhättanu u zákazníků také bodovaly, obě automobilky se rychle natlačily na severoamerický trh. Švédská ekonomika zažívala boom, ale tamní šoféři se rozštěpili. Říkalo se, že řidiči ve Švédsku se dělí na letce (ti, kteří mají Saaby) a traktoristy (ti, kteří jezdí s automobily Volvo).
Reflektovalo to jízdní vlastnosti automobilů těchto dvou výrobců. Konstrukce saabů byla velmi progresivní s mnoha prvky uplatněnými původně při stavbě letadel a Volvo vycházelo z amerických silničních křižníků s klasickým pohonem zadních kol a s motorem uloženým vpředu,” vysvětluje Milan Olšanský, znalec automobilového průmyslu.
Pohled do expozice s řezem švédské stíhačky SAAB 37 Viggen
Volvo Museum stojí nedaleko přístavního mola v göteborském přístavu v moderní budově s proskleným průčelím. Pokud přijedete obytným autem, tak vyhrazená parkovací místa pro campery přímo sousedí s místem, kde kotví obří výletní lodě. Naše téměř sedmimetrová obytná vestavba Weinsberg CaraBus 630 ME vedle mořského obra vypadala jako drobeček.
Volvo Museum, Göteborg
|
Muzeum příběh značky vypráví tak, aby zaujal nejen čistokrevné petroheady. A ten příběh začal u stolu stockholmské restaurace Sturehof, kde se sešli dva pánové: Assar Gabrielsson a Gustaf Larson. Domluvili se, že začnou vyrábět auta. Pokračoval u dalšího stolu, tentokrát u velkého masivního dřevěného, kde oba gentlemani dlouhá léta sedávali proti sobě ve vedení firmy. Gabrielsson byl obchodník, Larson technik a oba snili o tom, že budou vyrábět švédské automobily. Jejich pracovní stůl je vystaven hned vedle nablýskaných veteránů v úvodní části expozice.
 |
Start nového výrobce se neobešel bez drobných zádrhelů. Vůbec první smontovaný sériový vůz nemohl jezdit dopředu, jen couvat. Dělníci totiž namontovali diferenciální převod na zadní nápravě špatně. „Technologickou nekázeň” se podařilo napravit během deseti minut. 14. dubna 1927 kolem desáté hodiny dopoledne první masově vyráběné volvo opustilo brány továrny.
První model automobilky, Volvo ÖV 4, není žádný drobeček. O robusnosti konstrukce z 20. let minulého století svědčí, že na jeho základě vznikl i první náklaďák (LV40, 1928) a první autobus (LV4 Buss, 1928) této značky. Ten nejprve vozil cestující na lince Treskog–Gunnarskog–Arvika, aby nakonec skončil jako zahradní chatka.
Z „kopřiv“ bylo jeho torzo zachráněno a malý autobus prošel pečlivou renovací. Teprve výroba náklaďáků mladou automobilku zachránila. Osobní auta se totiž neprodávala tak dobře, jak otcové zakladatelé doufali. V srpnu 1929 hlásila firma první velmi malý zisk. Zajímavé je, že v černých číslech zůstala až do roku 1990.
Adamova velká cestaDva dospělí, malý chlapec a obytná dodávka. Jak se žije na pár metrech čtverečních v domku na kolečkách? Jak vidí země, které projíždějí? Adamovu velkou cestu můžete sledovat na Instagramu a také Facebooku ZDE |
Ačkoliv do povědomí motoristické veřejnosti v Česku se značka Volvo v sedmdesátých a osmdesátých letech zapsala jako tvůrce „hranatých“ aut, Seveřané produkovali i elegantní kupé. V expozici tak najdete červený model 262C, který pro Švédy vyráběl Bertone v Itálii, o kousek dál stojí Volvo 780 z osmdesátých let, opět elegantní kupé v kabátku od Bertoneho. A nesmíme zapomenout na loňského oslavence (míněn rok 2021), půvabné kupé Volvo P1800, které se začalo vyrábět v roce 1961 a značka si jej připomněla speciální výstavou.
Asi nejpůsobivější částí je velká hala s nákladními auty a další těžkou technikou. Volvo se chlubí tím, že postavilo první dumper na světě. Najdete tu i „nahou“ konstrukci autobusového podvozku, ze které je krásně vidět, jak se konstruktéři snaží „přitlačit´“ technické sestavy co nejníže k zemi.
Milovníci kamionů pak ocení přímou konfrontaci americké a evropské školy. Vedle sebe tu totiž stojí Volvo VN 780 a F16 Globetrotter, které známe i z českých silnic. U červeno-modré „ameriky“ otevřeným oknem nahlédnete do „obýváku“ amerického kamioňáka. Je překvapivě prostorný a luxusní.
Hned za velkou halou následuje dětská herna, kavárna s muzejním obchodem. Dětský koutek našeho juniora zaujal. Na šlapacích autíčkách volvo strávil několik hodin.
První volvo opustilo továrnu v dubnu 1927, byl jím kabrioletAutomobily pocházející ze Švédska měly vždy pověst solidních vozů. Vedle původně letecké továrny Saab vděčí severské vozy za tuto proslulost hlavně automobilce Volvo, která vyrobila první vůz před 95 lety, 14. dubna 1927. Firma, jejíž jméno znamená latinsky otáčím se, vznikla už o 12 let dříve jako dceřiná společnost známého výrobce ložisek Svenska Kullager Fabriken (SKF). K životu ji ovšem probudili až dva inženýři, kteří se v polovině 20. let rozhodli zkonstruovat původní švédský automobil. Assar Gabrielsson a Gustaf Larson dostali do začátků i výrobní halu a už v červnu 1926 byl na světě prototyp vozu. Automobil označený ÖV4, který neskrýval inspiraci americkými vzory, ale nebyl pro drsné severské klima tím pravým. Hlavně proto, že to byl kabriolet. Dvoulitrový čtyřválec o výkonu 28 koní navíc nebyl příliš silný, přesto se ještě v létě 1927 objevilo i první volvo s uzavřenou karosérií, typ PV4. Obou typů se ale za dva roky prodala necelá tisícovka. Nová automobilka se definitivně prosadila až na samém konci 20. let, kdy se objevil model PV651. Šestiválec pod jeho kapotou dával výkon 55 koní a tento povedený motor automobilka používala (s úpravami) až do konce 50. let. Už v roce 1928 pak Volvo představilo první nákladní vůz a díky výrobě nákladních automobilů a autobusů firma byla už ve 30. letech stabilní. V současnosti osobní vozy Volvo vyrábí společnost Volvo Cars, jejímž většinovým vlastníkem je čínská firma Geely Holding. Společnost Geely automobilku koupila v roce 2010 od amerického koncernu Ford Motor. Ford převzal Volvo Cars v roce 1999 od švédské skupiny Volvo, která se nyní soustředí na výrobu nákladních aut. Volvo Cars v současnosti vyrábí kolem 800 000 vozů ročně. V Evropě má dva závody, ve Švédsku a v Belgii. Loni v listopadu oznámila, že do poloviny tohoto desetiletí chce v Evropě postavit třetí továrnu. |
