Návrh na změnu v únoru projedná vláda a pak parlament. Současný způsob nákupu a kontrol má podle zjištění Lidových novin skončit s rokem 2020. Zatím mají zůstat tři druhy známky – roční, měsíční a desetidenní. Aktuální zákon neumožňuje vybírat více než 1500 korun za roční známku, to je cena, kterou motoristé platí od roku 2012. Stát loni podle předběžných údajů utržil na dálničních známkách přes pět miliard korun. Erár chce ovšem vydělat víc, podle Lidových novin by se částka mohla od roku 2021 zvýšit na 2000 korun.
„Limit jsme v zákoně obecně navýšili na 2000 korun s ohledem na vývoj v dalších letech. Nejedná se nicméně přímo o zvýšení ročního poplatku, neboť konkrétní výši časového poplatku stanoví nařízením vláda,“ uvádí pro iDNES.cz Lenka Rezková, vedoucí tiskového oddělení ministerstva dopravy. Zdůrazňuje ovšem, že samotná změna způsobu úhrady časového poplatku (přechod na takzvaný videotolling) nemá vliv na výši časového poplatku.
„Vůči řidičům by vzhledem k množství oprav na silnicích nebylo fér dálniční známku zdražovat. Ceny dálničních známek se nezvýšily od roku 2012, i když kvůli růstu cen a inflace by kupon mohl stát o několik stokorun víc. Ve stávajících cenách dálniční známky je právě zohledněn velký rozsah oprav a modernizací, který v posledních letech probíhá,“ komentuje Rezková.
„U oprav nebo modernizací se doposud úseky z poplatků nevyjímaly. Ze zpoplatnění se vyjímají vybrané úseky, které tvoří například obchvaty měst nebo ještě nejsou celé napojené na dálniční síť, například část D6. Případné znepoplatnění dalších úseků se bude řešit v polovině roku a platit by začalo až v příštím roce,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy.
Česko je jednou z mála evropských zemí, které dosud ke zpoplatnění dálnic používají klasické nalepovací dálniční kupony. Tento systém je velmi nákladný a především neumožňuje tak efektivní plošnou kontrolu. V uplynulých letech přešlo na elektronické kupony Slovensko nebo Maďarsko, u klasických známek zůstává například Rakousko nebo Švýcarsko. Studii na zavedení elektronických kuponů v Česku vytvořil v uplynulých letech Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
Evropa prosazuje kilometrovné
Elektronický systém by ovšem mohl být krokem k zavedení mýtného, které prosazuje Evropská komise. Podle ní by měla od roku 2024 platit celoevropská pravidla pro mýtné systémy, která by plošně zavedla výběr poplatků na základě ujetých kilometrů (více čtěte zde).
Komise vedená Jean-Claudem Junckerem pracuje dlouhodobě na souboru opatření pro modernizaci evropského dopravního systému pod společným názvem Evropa v pohybu. Ta mají podpořit modernizaci mobility a dopravy. Navrhovaná zlepšení se týkají zvýšení bezpečnosti provozu, spravedlivějšího výběru poplatků na silnicích, snížení emisí CO2, znečištění ovzduší a dopravního přetížení nebo zajištění náležitých pracovních podmínek a doby odpočinku.
Evropské mýto pro osobní i nákladní automobily má členským zemím společně také umožnit započítání nákladů na životní prostředí a náklady vyplývající z přehuštění dopravy. Při určování výše mýtného tak mají úřady zohledňovat například míru emisí CO2 u jednotlivých modelů automobilů, ale také třeba míru hluku.
Státy mají mít i nadále volnost v rozhodnutí, zda zavedou mýtný systém, nebo dodatečnou ekologickou daň. Ty země, které už mýtné systémy mají nebo se pro ně rozhodnou, se budou muset od roku 2024 řídit novými jednotnými celoevropskými pravidly. To mimo jiné znamená, že všechna mýta v Evropě budou evidována digitálními systémy.
Nyní se v zemích, které mýtné zavedené mají, stanovuje podle ujeté vzdálenosti. Variantu výběru klasického mýtného už podle informací iDNES.cz v minulosti zkoumalo české ministerstvo dopravy, ve spolupráci s bývalým provozovatelem dálničního mýta pro kamiony, firmou Kapsch, testovalo technologii výběru kilometrovného v provozu. Mýtné je náročnější na technologii výběru (je třeba vybudovat infrastrukturu), správci dálnic ovšem vyberou mnohem více. Peníze vybrané na mýtném by měly být investovány do infrastruktury.
Podle oslovených expertů, kteří nechtějí být jmenováni, se v Česku o zavedení kilometrovného nyní neuvažuje. Shodují se na tom, že při aktuálním stavu infrastruktury a problémech s rekonstrukcí dálnice D1 je to mrtvé téma. „Technologie na to připravená není a myslím, že to tak dlouhou dobu zůstane,“ komentuje pro iDNES.cz Martin Hájek, odborník na dopravní telematiku z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Zavedení klasického mýtného, které motoristům použití dálnic extrémně prodraží, je vždy především politické téma. „Pokud by se mělo v Česku zavádět od roku 2024, muselo by se o něm rozhodnout teď a to si vláda nedovolí,“ dodává další expert, který nechce být jmenován.
EU má nyní nástroje na úpravu úrovně zpoplatnění použití dálnic pro nákladní vozidla, ceny mýtného pro osobní dopravu jsou pak plně v kompetenci vlád jednotlivých zemí. Nově se chystá na zavedení mýtného na dálnicích v Německu, kde dosud byly pro osobní vozy zdarma.
Podívejte se, jak nejsnáze odlepit starou dálniční známku:
28. ledna 2014 |
