Ještě výbušnější se ale mnohým zdá způsob, jak chabě na demonstraci reagovali němečtí politici. Už dopředu rezignovaně prohlásili, že protest nešlo zakázat.
Odkazovali na svobodu shromažďování. A německá veřejnoprávní televize zpočátku o bezprecedentním protestu ani neinformovala, přestože její hamburská redakce to měla k rozvášněné arabské ulici, skandující „Alláhu akbar“, jen pár stovek metrů.
Tato laxnost kontrastuje s tím, jak vehementně postupují německé úřady třeba v kauze „říšských občanů“, tedy spolku zmatených pravičáckých důchodců, kteří údajně chystali v Berlíně převrat.
Jen za loňský rok přišlo do Německa 461 000 lidí, většinou z muslimských zemí. Opakují svůj příběh o tom, že jsou marginalizovaní a utlačovaní.
