Nářky nad složitostí železnice, kterou prodražují přísné normy, nejsou v tuzemsku novinkou. Ozývají se už nejen od menších dopravců a účetních obcí a krajů, které dotují osobní dopravu, ale také od nejvyšších představitelů české železnice. Problém spočívá jednak v přísných evropských normách a jednak ve způsobu, jak je Česko vykládá. Mnohdy je totiž zdejší podoba pravidel přísnější, než EU vyžaduje. Naposledy na to upozornil šéf Správy železnic Jiří Svoboda.
„Můj kamarád se díval na složení trakčního vedení a zabezpečení ve Španělsku. Prosím vás, my toho železa máme jednou tolik! Všude je polovina železa a jezdí to tři sta. Ale kdo z nás řekne, že je ta norma naddimenzovaná?“ ptal se na setkání pořádaném Asociací podniků českého železničního průmyslu (ACRI) Svoboda.
Železnice přitom dlouhodobě čelí nelichotivému srovnávání se silniční infrastrukturou. Ta se totiž v Česku staví levněji, na což dlouhodobě poukazuje mimo jiné ministr dopravy Martin Kupka. Částečně by mohl pomoci systém, kterého se železnice držela už v době svého vzniku za rakousko-uherské monarchie. Tehdy většina drobných drážních staveb a dalšího vybavení byla typizovaná, takže vechtry a další drážní domky vypadaly stejně v Polabí jako v podhůří rakouských Alp.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
