Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci.
Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.
„Stejné hodiny, které máme na Zemi, by se na Měsíci pohybovaly jinou rychlostí,“ řekl Reuters Kevin Coggins, vedoucí kosmické komunikace a navigace NASA.
Úkol vytvořit jednotný časový systém nařídila NASA v memorandu šéfka oddělení Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakarová. V její zprávě se uvádí, že pozemské hodiny by na Měsíci ztrácely v průměru 58,7 mikrosekundy za pozemský den. Bez jednotného lunárního času by bylo náročné zabezpečit přenos dat mezi kosmickými plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zemí, lunárními satelity, základnami a astronauty.
„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas, nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.
Stanovení časových standardů spočívá v definici, vývoji a zavedení odlišného referenčního času na každém nebeském tělese a v jeho okolním vesmírném prostředí. Každý nově vyvinutý časový standard bude obsahovat následující prvky: 1. návaznost na koordinovaný světový čas (UTC) Zdroj: Memorandum OSTP |
Na Zemi je většina hodin a časových pásem založena na koordinovaném světovém čase (UTC). Tento mezinárodně uznávaný standard se opírá o rozsáhlou globální síť atomových hodin umístěných na různých místech světa, které vytvářejí průměr, z něhož se počítá přesný čas.
Změna klimatu zpomaluje rotaci Země, ale ne dost. Čeká se odečtení sekundy |
NASA letos v lednu uvedla, že v rámci programu Artemis plánuje v září 2026 přistát s astronauty na Měsíci. Stalo by se tak poprvé od 70. let minulého století. Lunární ambice ale mají také další země, ať už jde o výzkumné mise bez posádky, nebo vyslání člověka. Do konce dekády chce astronauty na Měsíc vyslat Čína, zatímco Japonsko se na začátku letošního roku stalo pátou zemí, která vyslala na Měsíc kosmickou loď. Indie loni jako první země přistála s kosmickou lodí poblíž neprozkoumaného lunárního jižního pólu a oznámila, že do roku 2040 plánuje vyslat na Měsíc astronauta.
Podle memoranda bude zavedení koordinovaného lunárního času vyžadovat mezinárodní dohody prostřednictvím „existujících standardizačních orgánů“ a mezi 36 státy, které podepsaly takzvané ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Loni v květnu se k tomuto paktu připojila i Česká republika.
Česko je v dohodách Artemis. Našeho astronauta však na Měsíci nečekejte |
Oprava: V textu jsme chybně vedli šéfku OSTP jako muže.
