Pokud poněkud bizarní návrh tohoto regionu projde, čas tak, jak ho známe, zde dříve nebo později přestane platit. Šestadvacetihodinový den by, programátorsky řečeno, desynchronizoval celou oblast od zbytku světa. Jde o vtip, skutečný požadavek, nebo jen propracovaný marketing?
„Chceme oslavit a podpořit náš unikátní životní styl a dát lidem více času na aktivity, jako je rybaření, lov, studium cizích jazyků, nebo jednoduše na to, aby mohli být se svými blízkými,“ uvedlo v dopise adresovaném Evropské komisi město Vadsö, které leží v arktické oblasti u hranice s Ruskem. Evropská komise potvrdila, že žádost obdržela.
Jak by ale změna reálně fungovala, představitelka města Vadsö Wenche Pedersenová nevysvětlila. „O detailech jsme zatím moc nepřemýšleli, protože si nemyslíme, že to schválí,“ řekla. Pedersenová nicméně upozornila, že odlehlý region má problém přitáhnout nové obyvatele. Má přitom své výhody, z nichž jednou je právě čas, podotkla.
V Grónsku se hodinky přetáčet nebudou. Přesune se do jiného časového pásma |
„Nedobíháme autobusy či vlaky ani netrávíme dlouhou dobu dojížděním do práce. Líbí se nám žít v části Norska, kde máme víc času na své přátele a rodiny,“ prohlásila. Prodloužení dnů by podle Pedersenové mohlo inspirovat více lidí, aby se do oblasti přestěhovali. V souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině je zajištění obydlenosti regionu podle Pedersenové důležitější než kdykoli dřív.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Norsko není členem Evropské unie, ale je součástí Evropského hospodářského prostoru. Zatímco Evropská unie rozhoduje o změně času ze zimního na letní, otázkou je, zda má také pravomoc vytvořit nové časové pásmo, píše Politico. Podle jednoho z oslovených představitelů Evropské komise je fungování časových pásem záležitostí jednotlivých zemí, a EU tak nebude moci žádost schválit, i kdyby chtěla.
Otázka dopadů na lidskou psychiku
Pedersenová rovněž nedomyslela, jak by dvě hodiny navíc dopadly na přirozený biorytmus obyvatel. Stačí se podívat na nekončící debaty ohledně změny zimního a letního času. Takzvaný letní čas se původně zavedl kvůli úspoře energií, podle řady odborníků však již tento účel neplní a naopak má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Zastánci argumentují, že odpovídá současnému životnímu stylu, kdy lidé potřebují více světlo večer.
EU naposledy změní čas v březnu, nejpozději v říjnu 2019, navrhla Komise |
Evropská komise v roce 2018 kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů.
Střídání času mělo původně skončit už v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Ani Česko ještě nepřišlo se stanoviskem, jaký čas by měl v zemi platit – letní prodlužuje lidem večery a běžný dává v zimě více světla při vstávání. Možný konec letního a „zimního“ času se ale posunul až na rok 2025.
