Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Spojených státech podepsal ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Připojení Česka už dříve schválila vláda.
„S hrdostí oznamujeme, že Česko podepsalo dohodu #ArtemisAccords, a připojilo se tak k našim podobně smýšlejícím partnerům v podpoře mírového, kooperativního a udržitelného průzkumu Měsíce a dalších planet. Společně můžeme pro lidstvo a vědu dosáhnout více,“ napsal Lipavský na Twitteru.
„Český vesmírný ekosystém má co nabídnout. Věříme, že tento podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v komunitě Artemis i přímo mezi Českem a Spojenými státy v oblasti kosmických aktivit, včetně těch vedoucích k případnému letu do vesmíru,“ dodal Lipavský v prohlášení pro média.
Lipavský dříve uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025. Součástí programu jsou například Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Za NASA se ve čtvrtek slavnostního podpisu zúčastnil šéf vesmírné agentury Bill Nelson.
Dohody Artemis podle českého ministerstva zahraničí nabízejí bohaté příležitosti pro český vesmírný průmysl, vědu a výzkum. „Česko má dlouholetou tradici ve vývoji kosmických technologií a výzkumu vesmíru. Český vesmírný ekosystém se neustále rozrůstá, podílí se na vědeckých i výzkumných vesmírných misích a komerčních projektech,“ uvedlo MZV. Připomnělo, že Praha je sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má mimo jiné na starosti satelitní systémy, jako je Galileo nebo Copernicus.
Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany zpět na lunární povrch.
Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země než kterékoli jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024. Cesta by měla trvat zhruba deset dní. Přistání na Měsíci je naplánované nejdříve na rok 2025.
11. prosince 2022 |
Evropan na Měsíci?
Není jisté, zda se tohoto letu zúčastní někdo z Evropské kosmické agentury (ESA), jíž je Česko členem. Již nyní však má ESA zajištěná tři místa pro své astronauty v některé z misí Artemis, protože pro měsíční loď Orion dodává kompletní servisní modul.
„Jako první pošleme lidskou posádku na stanici Lunar Gateway, která se připravuje. Bude to nejvzdálenější lidská posádka,“ řekl o plánech David Parker, který má v ESA na starosti robotický i pilotovaný vesmírný průzkum. Ta bude umístěna na oběžné dráze kolem Měsíce a fungovat má začít od roku 2025. „Na Gateway poletí v rámci misí Artemis tři astronauti ESA, to už je dohodnuté,“ řekl Parker.
Bylo to u příležitosti představení prvního z nových evropských astronautů, který poletí do vesmíru v roce 2026. ESA představila nové kandidáty na kariérní a také záložní astronauty loni v listopadu, mezi náhradníky se tehdy dostal i český stíhací pilot Aleš Svoboda.
ESA vybrala nové astronauty, v záložním týmu je český stíhací pilot Svoboda |
Zatímco první z nováčků se do vesmíru podívá již za tři roky, ostatní pak do roku 2030.
„Náš plán je poslat jednoho z kandidátů (na astronauta) ročníku 2022 na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2026. Také chceme, aby všichni ostatní měli možnost letět do vesmíru a na Mezinárodní vesmírnou stanici do roku 2030,“ řekl šéf výcviku Frank De Winne na tiskové konferenci v Evropském středisku astronautů (EAC). „Máte před sebou skvělou budoucnost,“ dodal.
Pětice kandidátů na astronauty, kterou tvoří Francouzka Sophie Adenotová, Španěl Pablo Álvarez Fernández, Britka Rosemary Cooganová, Belgičan Raphaël Liégeois a Švýcar Marco Sieber, má za sebou první měsíc výcviku. ESA při této příležitosti uspořádala tiskovou konferenci, kde hovořili o tom, jak příprava na kosmické lety vypadá.
Sieber novinářům řekl, že je celý základní výcvik zajímavý a že se s kolegy těší především na praktické části. „Všichni se těšíme na nácvik výstupu do vesmíru v bazénu nebo na trénink přežití,“ řekl Sieber.
Nové astronauty hledala ESA mezi 22 500 zájemci. Z nich nakonec vybrala pět kandidátů na kariérní astronauty, 11 členů záložního týmu a vůbec poprvé také jednoho hendikepovaného, který by se v budoucnu měl stát prvním tělesně postiženým člověkem, který poletí do vesmíru. Zájem stát se astronautem mělo asi 200 Čechů, vybrán byl však jen Svoboda, a to jako náhradník.
Vybraní uchazeči:
Jméno | Členský stát | Pozice |
---|---|---|
Sophie Adenolová | Francie | Astronaut |
Pablo Álvarez Fernández | Španělsko | Astronaut |
Meganne Christianová | Velká Británie | Rezervní astronaut |
Anthea Comellini | Itálie | Rezervní astronaut |
Rosemary Cooganová | Velká Británie | Astronaut |
Sara García Alonso | Španělsko | Rezervní astronaut |
Raphaël Liégeois | Belgie | Astronaut |
John McFall | Velká Británie | „Parastronaut“ |
Andrea Patassa | Itálie | Rezervní astronaut |
Carmen Possnig | Rakousko | Rezervní astronaut |
Arnaud Prost | Francie | Rezervní astronaut |
Amelie Schoenenwaldová | Německo | Rezervní astronaut |
Marco Sieber | Švýcarsko | Astronaut |
Aleš Svoboda | Česko | Rezervní astronaut |
Sławosz Uznański | Polsko | Rezervní astronaut |
Marcus Wandt | Švédsko | Rezervní astronaut |
Nicola Winterová | Německo | Rezervní astronaut |
Členové rezervního týmu pokračují ve svých stávajících zaměstnáních, ale jsou k dispozici jako náhradníci po případném odchodu někoho ze základního týmu.
Nikdo z nováčků se však patrně na cestu na Měsíc nevydá, rozhodně ne jako první evropský astronaut. Již nyní o toto privilegium usilují Francie s Itálií. Ve hře je tak italská astronautka Samantha Cristoforettiová a francouzský pilot Thomas Pesquet, oba již mají zkušenosti z pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici.