V zájmu autentického vyznění musela herečka například výrazně zhubnout. „Aby to bylo bezpečné, radila jsem se s výživovou poradkyní a byla neustále pod dohledem. To, že jsem si ve výsledku připadala křehce a drobně, mi pomohlo – do té doby jsem plně nechápala, jak to člověka ovlivní v jeho tempu,“ řekla Marisa Abela pro britskou verzi magazínu Harper’s Bazaar.
„V éře Frank, roku 2005, kdy vydala první album, je Amy rychlá, hlasitá a výrazná, má velké ruce, i její pohyby jsou takové velké. Na základě své proměny jsem si uvědomila, že když někdo zhubne, už není schopen stejných pohybů. Nepohodlně se mu sedí, je unavený, má hlad, je zranitelnější,“ líčí Abela.
Osobní souvislost s Amy vidí mimo jiné v tom, že i ona sama má – po matce – židovské kořeny. „Čím více jsem ji poznávala, tím víc mi ta nevrlá, jízlivá židovská holka z Londýna připadala bližší. Připomnělo mi to, jak mi utkvěla v mládí, jako ta hrdá ženská, co nosí pěknou podprsenku a ve výstřihu velkou Davidovu hvězdu,“ říká.
Amy Winehouse
Když jí nabídli roli Amy, původně chtěla odmítnout. Připadala jí „příliš velká“. Snímek také už teď před vydáním čelí kritice za to, že se snaží pouze přiživit na slávě zesnulé zpěvačky. Herečka se nicméně začala o to důkladněji zabývat Amy jakožto osobností, a to právě na základě potřeby mít jistotu, že tuto roli zvládne co nejlépe.
„Začala jsem chápat, jak mohl v jejím podání vypadat páteční večer, jak to chodilo v její rodině, jakou obrovskou měla duši, jak vždycky naplnila místnost svou přítomností,“ dodává. „Ale taky to, jaký vztah měla ke svému umění, jak se neustále snažila být dobrá – a to je to nejdůležitější.“
Životopisný snímek od režisérky Sam Taylor-Johnsonové by měl mapovat zpěvaččinu kariéru i bouřlivé manželství s Blakem Fielder-Civilem, kterého hraje Jack O’Connell. Zajímavostí je i to, že Marisa Abela si hlavní roli zahrála jako sedmadvacetiletá, neboť právě v 27 letech – pravděpodobně na otravu alkoholem a vlivem dlouhodobých psychických problémů – v roce 2011 zemřela Amy.
