Podle zákona se důchod krátí o 300 korun za každý započatý rok ve funkci či službě pro totalitní režim. Sníží se zásluhová procentní výměra penze, v níž se odráží výše výdělků a odpracované roky.
Týká se to lidí, kteří od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli členy či kandidáty ústředního výboru komunistické strany, vedoucím tajemníkem stranických krajských, okresních či obvodních výborů, členy vlády, předsedou Národního shromáždění, zemských, krajských a okresních národních výborů a Nejvyššího soudu.
Spadají sem také generální prokurátoři, generálové a plukovníci armády, bezpečnosti či státní bezpečnosti i členové Hlavního štábu lidových milicí. Seznam prominentů měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Disidenti dostanou průměrný důchod už letos, schválili zrychleně poslanci |
Badatelé podle náměstka ředitele ÚSTR Kamila Nedvědického shromáždili několik tisíc jmen. Museli jednotlivé exponenty dohledávat a popsat jejich činnost. Pečlivě zkoumali dobu výkonu funkcí i totožnost. „Podařilo se odeslat 1500 jmen, která jsou nade vší pochybnost ztotožněna,“ uvedl Nedvědický.
Seznam dostaly Česká správa sociálního zabezpečení a sociální správy resortu obrany a vnitra. Podle náměstka ústavu u 200 lidí krácení důchodu už nic nebrání, u 1300 úřady své údaje ještě ověřují.
Detektivní práce v archivech
Podle Nedvědického představovalo dohledávání „detektivní práci“. Výzkumníci pátrali v archivech bezpečnostních složek i okresních a krajských archivech. V kádrových materiálech funkcionářů se neuváděla třeba rodná čísla. Experti tak procházeli i dobový stranický tisk a srovnávali fotografie. Narazili pak na to, že několik prominentů svou totožnost popíralo. Tvrdili, že se jedná o shodu jmen.
Podle ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny obvyklá kariéra člověka, jemuž se penze sníží, trvala po celou normalizaci. Náměstek Nedvědický popsal, že „scénář kádrového růstu“ býval podobný. Nejdřív funkcionář vedl několik let okresní výbor, pak krajský a nakonec se dostal do ústředního výboru strany. Řada lidí podle náměstka ústavu „dělala kariéru“ napříč složkami, byli ve stranickém vedení, u Státní bezpečnosti i v dalších funkcích.
Experty překvapilo, že se na seznam nedostali lidé ze sboru nápravné výchovy, tedy z komunistických věznic. Mívali ale nižší hodnosti než generál a plukovník, zákon se na ně tedy nevztahuje. Podle vedení ÚSTR je podle nynější právní úpravy počet nejspíš konečný. Na seznam by mohlo přibýt nejvýš pár lidí. Čas je do konce roku.
Debata se teď vede o možném rozšíření výčtu těch, jimž by se penze mohla krátit. Experti se zamýšlejí i nad tím, jestli by některé osoby naopak neměly mít výjimku a důchod by se jim nesnižoval. Podle Kudrny by se mohlo jednat hlavně o lidi, kteří se do funkcí dostali po srpnu 1968, setrvali v nich jen krátce a byli pak jako odpůrci okupace perzekvováni.
