„Za posledních třicet let se zvýšilo riziko úmrtí kvůli vysokým teplotám o 42 procent. Zatímco u mužů vzrostlo riziko o tři procenta, u žen je to až 56 %,“ uvedl Tomáš Janoš z centra RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity k datům o vývoji zdraví Čechů a Češek.
To potvrzuje i výzkum Aleše Urbana z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Chloé Vésier z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Nejohroženějšími skupinami jsou podle dat staří lidé a ženy, konkrétně ty rozvedené.
„Výzkum nám přesně neukázal jasný důvod, proč jsou teplem ohroženy ve velké míře právě rozvedené ženy ve středním věku. Jednou z teorií je, že rozvodem velmi klesá jejich socioekonomický status. Zároveň pokud se starají o děti, tak peníze využívají hlavně na péči o ně, nikoli péči o sebe,“ říká Urban.
Na Velikonoce do Česka nakoukne léto. Teploty budou atakovat 23 stupňů |
V posledních letech zemře každý rok kvůli vysokým teplotám přibližně 400 Čechů a Češek. Podle predikcí odborníků by jich se stále intenzivnějšími teply mohlo být až pětkrát více. Nejčastěji potížemi zdravotními potížemi trpí lidé v Praze a v Jihomoravském kraji, kde vznikají tepelné ostrovy. Česko je také v posledních letech extrémně vystavováno vlnám veder, a to až o 250 % častěji.
„Scénářů vývoje je několik. Už nyní ale vidíme, že se nám nedaří chránit nejzranitelnější skupiny,“ vysvětluje Janoš.
Neplodnost postihuje v Česku 20 % párů
Se stále teplejším počasím se podle Janoše musí český systém zdravotnictví připravit na vyšší hospitalizace pacientů v letních měsících a více výjezdů záchranné služby. Dále se zvyšuje riziko respiračních onemocnění, srdečních chorob nebo reprodukčních potíží.
Na ty upozorňuje i lékařka a vědkyně Klára Matoušková. Uvádí, že funkce člověka významně ovlivňují chemické látky ať už v lidské těle, nebo v prostředí mimo něj. Těch ale se stoupajícími teplotami přibývá.
„Neplodnost v Česku postihuje až 20 % párů. U žen se zvyšuje procento těch, které onemocní endometriózou. U žen je také až třicetiprocentní nárůst nemocnosti,“ vysvětluje a dodává, že dívky v současné době i kvůli chemickým látkám dříve vstupují do reprodukčního věku.
„Věčné chemikálie“ v kosmetice či teflonu působí neplodnost, zjistili vědci |
Ještě hůře jsou na tom z pohledu chemických látek v těle muži. „Snižuje se celosvětově množství testosteronu. Zvyšuje se množství nádorů varlat a snižuje se množství spermií ve spermatu,“ objasňuje.
V oblasti chemie udělal svět v posledních letech řadu pokroků. „V roce 1950 jsme registrovali dva miliony chemických látek. Dnes je to 275 milionů. Spousta látek se přidávána do plastů, nejsou fixované a uvolňují se do prostředí.“
Populace stárne, kvalita stáří se nemění
Na riziko, se kterým se setkává současná starší generace a do které stárnou současní padesátníci, upozorňuje i gerontoložka Iva Holmerová z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK.
„Naše populace stárne. Víme, že ženy se u nás dožívají vyššího věku než muži. Platí za to ale daň, že nežijí v uspokojivém zdravotním stavu. Naše dožití je dobré, kolem osmdesátky, kvalita je ale nižší,“ říká a dodává, že zdravou kvalitu života ovlivňuje řada faktorů. Jednou z nich je i prostředí, ve kterém lidi žijí.
Naděje na dožití Čechů se poprvé snížila. Zhoršili své návyky a přibrali |
„Není to jen zdraví lidí, ale i zdraví zvířat. Jestliže to prostředí bude dobré a vstřícné, tak je méně pravděpodobné, že přijde další pandemie,“ říká.
Dalším z faktorů, který zásadně ovlivňuje lidské zdraví, je podle ní osamělost. „A ta se týká hlavně žen,“ dodává lékařka. Upozorňuje na skutečnost, že zdraví, tak jak ho prosazuje organizace WHO, není jen nepřítomnost diagnózy.
Chybí zapojení institucí
Na současnou situaci neumí reagovat ani sami lékaři. Vliv tepla na organismus může přinést řadu příznaků, ke kterým odborníci neumí určit jasnou diagnózu. To se snaží změnit Matoušková s dalšími kolegy a kolegyněmi. Společně vytvořili Projekt klimatického vzdělávání ve zdravotnictví, se kterým navštěvují lékařské fakulty a učí budoucí lékaře o nových rizicích.
Na seminářích studentům vysvětlují, že řada problémů může vznikat například z přehřátí při práci venku. „Je dokázáno, že horko zvyšuje agresivitu a množství násilných trestných činů. U těhotných žen je prokázáno, že roste riziko předčasných porodů,“ řekla k rizikům lékařka Anna Kšírová, podle které zásadně chybí v tomto směru podpora institucí.
„Ministerstvo zdravotnictví se neustále odkazuje na ministerstvo životního prostředí. Zatím se to plošně nijak neřeší,“ dodává.
Vyřešit vleklou krizi s nedostatkem lékařů by mohly i posily z ciziny |
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že situaci a dopadem změn klimatu na zdraví Čechů se zabývá. Na dotazy redakce, jaké kroky v tomto směru činí, resort uvedl, že o tomto tématu uspořádalo v nedávné době ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí konferenci.
„Konference si kladla za cíl identifikovat několik nosných témat, která jsou pro region střední a východní Evropy relevantní, a to konkrétně chemické znečištění okolního a vnitřního vzduchu, dopad chemických expozic na vývoj a zdraví dětí a komplexní městské expozice,“ uvedl resort.
