Před osmi lety uvedlo hradecké Klicperovo divadlo v české premiéře výbornou britskou tragikomedii Vincenc v režii Petra Štidla. Nyní se k Torbenu Bettsovi vrací, tentokrát ke hře S Caroline v kuchyni v režii Jana Holce.
Jedno však mají obě inscenace společné – protagonistku Kamilu Sedlárovou a hlavně překladatele Michala Zahálku. Hradecký rodák, vystudovaný teatrolog, se před lety o hře Vincenc dozvěděl od legendárního režiséra Sama Walterse na pražské havlovské konferenci.
„Hned mi přišlo, že by to téma sociálních příkopů v kombinaci s řemeslně skvěle napsanou komedií, která se však láme do tragických tónů, mohlo rezonovat i tady. Asi jsem se nepletl, hra se už dočkala pěti českých inscenací. A s Torbenem jsme se hned při jeho první návštěvě Hradce spřátelili,“ říká překladatel.
Co je pro něj nejcharakterističtější?
Torben píše výborné komedie, ale ve skutečnosti komedie psát nechce. Píše hry se společenskými a politickými tématy a humor v nich bývá prostředkem, jak ta témata dostat k publiku. Komedie jsou to vlastně mimoděk, ale skvělé.
Co je na překladu britské hořké konverzačky to nejtěžší?
Vedle toho, s čím se člověk potýká při překladu divadelních her obecně, to jest rytmu dialogů, přirozenosti jazyka, případně slovních hříček, to bývá především množství reálií, které je potřeba českému publiku přiblížit. Zejména u Torbena, který pojmenovává docela složitou společenskou realitu a pracuje s velice konkrétními odkazy, to někdy není úplně legrace.
Hořký titulDnes v 19 hodin na hlavní scéně dojde na hořký titul S Caroline v kuchyni v režii Jana Holce. Britský dramatik Klicperovo divadlo už navštívil, aby zhlédl Vincence v režii Petra Štindla, a rád by dorazil i tentokrát, přímo na premiéru to však nebude. „Přislíbil nám, že přijede ještě do konce sezony. Na naše divadlo i Hradec Králové má jen ty nejlepší vzpomínky. Byl velmi rád, že jsme se rozhodli uvést jeho další hru,“ říká dramaturgyně Lenka Smrčková. Hra S Caroline v kuchyni pracuje s aktuálním fenoménem kuchařských a kulinářských show, které se těší obrovské popularitě jak u nás, tak především v anglosaském prostředí. „Dalším tématem hry je soukromý život mediálně známých osobností, o nichž si často myslíme, že jsou díky profesnímu úspěchu absolutně šťastné, ale opak může být pravdou. Bulvár navíc čeká na každou příležitost, jak jejich přešlap zveřejnit a vytvořit mediální kauzu, která je poškodí,“ říká dramaturgyně. Poprvé diváci uvidí práci scénografky Pavly Kamanové, již doplní kostýmy Lucie Wildtové. Hudbu složil Ivan Acher. Vedle Kamily Sedlárové se představí Natálie Holíková, William Valerián, Martin Klapil, František Staněk a Lucie Andělová. |
Co bylo nejobtížnější na Caroline? Vlastně asi všechno výše jmenované, ale byla to hlavně velká radost. Torbenovy dialogy jsou báječné, vděčné překladatelsky i herecky. Ale jedna obtíž vlastně přece jenom nastala: Když jsem překlad měl skoro hotový, poslal Torben novou, z gruntu přepsanou verzi s tím, že se má používat ta. Překopávání už hotového překladu už taková zábava nebyla, to si člověk připadá jako párající Penelopa.
Jak si autor stojí v Anglii a okolí?
Myslím, že moc dobře, má své dobré jméno, dostává zakázky, aktuálně napsal jednu psychologickou duchařinu… A třeba roli Caroline v naší hře hrála v první inscenaci Janie Dee, velice známá herečka a zpěvačka, kterou mohli i naši diváci vidět v kině v muzikálu Follies v hlavní roli společně s Imeldou Staunton.
Je dnes těžké najít dobrou komedii?
Je. Snažím se nepřekládat her moc, protože když začne člověk překlady produkovat rukama nohama, trochu svoje jméno devalvuje. I z praxe dramaturga vím, jak malou chuť jsem měl číst texty z dílny některých veleplodných kolegů. V načítání, procházení recenzí, případně objíždění divadel je velká časová investice, ale myslím, že se ve výsledku vždycky vyplatí, protože nakonec ta dobrá komedie přijde.
Na co byste tedy diváky pozval?
V režii Honzy Holce to bude nesmírně zábavná, svižná jízda po šikmé ploše, to bylo patrné už na první čtené! A zrovna tak se těším na Kamilu Sedlárovou a ostatní skvělé herce. Je to vtipná, ale taky smutná a dojemná hra o tom, na jak vratkých základech někdy stojí naše zdánlivé štěstí, a o různých druzích závislosti. Což je podle mě setsakra aktuální téma.
