Při druhé i třetí položce však nebyla daleko k tomu, aby se celkem dvěma minutám navíc vyhnula. „Na první stojce jí ulétla rána asi o centimetr. A netrefená ležka byla kalibrová,“ všiml si kouč Matt Emmons. „Poslední rána byla vlevo dole. Měla ji odložit, ale je těžké se během takové chvilky rozhodnout.“
Přesto i se třemi minelami stále střílela nad průměr výsledků z aktuální sezony. „Jedničky nejsou špatné, ale ve vytrvalostním závodě je to moc, navíc když hodně holek střílí nuly, to je pak těžké,“ ví Davidová.
Italka Vittozziová ovládla vytrvalostní závod na MS, Jislová doběhla dvanáctá |
Bezchybných soupeřek nakonec napočítala šest, s nulou na kontě se cílem prohnala třeba italská vítězka Lisa Vittozziová, jež parádní střelbu podtrhla třetím nejrychlejším během.
I Davidová se před nadšenými a především hlasitými diváky, kteří ji hnali v každém kole, zvládla vybičovat k úctyhodnému představení na lyžích, v běžeckém čase se dostala na 11. pozici, předběhla třeba Švédku Elviru Öbergovou či Norku Ingrid Landmark Tandrevoldovou.
„Docela dobře jsem si rozvrhla síly,“ těšilo českou jedničku. „Po prvním kole jsem z toho měla trochu strach, ale pak jsem se rozjela,“ poukázala třeba na to, že třetí kolo zajela dokonce v sedmém nejrychlejším čase.
Kromě chyb na střelnici Davidovou s číslem 3 pojila i startovní pozice. „Je to mé šťastné číslo, s tím jsem byla spokojená, ale startovat takhle zepředu ráda nemám,“ prozradila.
Markéta Davidová se soustředí před startem vytrvalostního závodu na MS.
Ač na nejdelší štaci nezopakovala senzační zlato z Pokljuky před třemi lety či desáté místo z loňského Oberhofu, svými výkony si v Novém Městě vybojovala účast v nedělním hromadném závodě pro 30 vyvolených. „Doufám, že tam budu mít aspoň o jednu nulu víc,“ přála by si. „Mám ten závod ráda, je trochu delší, a ještě v kontaktu.“
Nikdy nevím, kdy bolest přijde
Jen dvě místa za účastí v nedělní disciplíně zůstala jiná reprezentantka Tereza Voborníková. Nabuzená posunem ve stíhacím závodě, ve kterém sklopila 19 z 20 terčů a obsadila 13. příčku, startovala v úterý s číslem 43 na nejdelší biatlonovou trať. Jenže už v tu chvíli nejspíš tušila, že závod nebude jejím nejvydařenějším.
Důvody?
Náročnost vytrvalostní disciplíny znásobena nepříjemnou bolestí v břiše.
„Je pro mě hrozně těžké tento závod psychicky ustát, když člověk ví, že musí střílet dobře. Poslední dva roky se trápím a hrozně mě mrzí, že se nemůžu dostat do pohody, kterou jsem při tomto závodě vždy měla,“ posteskla si jakožto dorostenecká vicemistryně v individuálu.
Tereza Voborníková běží vytrvalostní závod na MS v Novém Městě na Moravě.
„Když netrefím první položku, jsem pak úplně rozhozená. Jít po jedničkách, když se vám přičítají minuty, je špatný a završit to dvojkou je úplně zlý.“ Ač za celkem pět chyb bere stoprocentní zodpovědnost, ve vymrzlém areálu se kromě pocitů ze závodu následně podělila i s nepříjemností, jež ji už od ranních hodin omezovala.
„Občas mě při závodech bolí pravá strana břicha,“ prozradila. „Už během dne jsem věděla, že to není ideální. Neříkám, že je to důvod mých chyb, ale určitě nepomáhá, že mě takhle zlobí břicho.“
Navíc když 23letá biatlonistka ví, jak ji bolavé svaly dokážou závod zkomplikovat. „To samé se mi stalo nedávno v Anterselvě při masáku, kdy jsem nebyla vůbec schopná střílet, z čehož jsem byla dost nešťastná. Teď mě to neomezovala tolik, ale štve mě, že se to stalo zas.“
Voborníková připomněla i dobu před dvěma lety, kdy ji bolest dohnala až do nemocnice se strachem, že bude muset na operaci kvůli slepému střevu. „Naštěstí to nic nebylo, ale pořád jsme nepřišli na to, čím to je,“ trápí ji.
Vzala jsem si třpytky, abych rozzářila den, říkala Jislová. V cíli pak slavila |
„Byla jsem i u našeho fyzioterapeuta, který říkal, že mám vyhozené nějaké esíčko a může to být od toho.“ Mladá Češka tak dál musí bojovat s občasnou křivdou od vlastního těla.
„Na ležku to nemá vliv, ale vestoje se nemůžu uvelebit tak, jak bych si přála a i vydýchávání je o dost těžší.“
I přesto však Voborníková nezahazuje možnost, že by stejně jako loni naskočila do smíšené štafety dvojic, ve které společně s Michalem Krčmářem obsadila v Oberhofu 14. příčku.
„Je to jen svalové, druhý den to už může být dobrý. Nemyslím si, že je to nějaký vážný problém, jen nikdy nevím, kdy přijde.“
