„Jsme světovou raketovou mocností,“ řekl Aštíaní podle íránské agentury Mehr novinářům na okraj dnešního zasedání vlády v Teheránu. „Ať už budou chtít ohrozit Íránskou islámskou republiku odkudkoli, my odpovíme a tato odpověď bude určitě přiměřená, rozhodná a tvrdá,“ uvedl.
List The New York Times (NYT) k tomu píše, že Írán dává poslední dobou jasně najevo ochotu sáhnout k vojenské síle, i kdyby to mělo znamenat údery na území jeho spojenců a sousedů. Raketové údery na Sýrii, Irák a Pákistán v rozmezí dvou dnů však mohou ještě více rozdmýchat doutnající konflikt na Blízkém východě v době války Izraele proti palestinskému hnutí Hamás, upozornil deník.
Írán tvrdí, že v Sýrii útočil na „pachatele teroristických operací“ v odvetě za nejhorší atentáty ve své novodobé historii, při nichž na začátku ledna v íránském Kermánu přišlo o život přes 90 lidí a k nimž se přihlásil Islámský stát. V iráckém Irbílu íránské rakety podle Teheránu mířily na špionážní centra izraelského Mossadu a na jihozápadě Pákistánu na základny balúčské militantní skupiny Džajš al-Adl, jejíž členové napadají bezpečnostní složky na íránském území.
Íránští militanti udeřili v Pákistánu, útok v horách nepřežily dvě děti |
Pákistán v reakci na údery, při nichž podle Islámábádu zahynuly dvě děti, odvolal svého velvyslance z Teheránu. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján na Světovém ekonomickém fóru v Davosu tvrdil, že útoky mířily výlučně proti ozbrojencům. Podle prohlášení svého resortu také telefonoval se svým pákistánským protějškem Džalílem Abbásem Džiláním, aby jej ujistil, že Írán respektuje svrchovanost sousedního Pákistánu.
Také ministr obrany Aštíaní zdůraznil, že Teherán respektuje práva, zájmy a územní celistvost všech zemí, obzvláště svých sousedů, ale nepřipustí narušování svých hranic. Varoval, že Írán vlastní různé typy raket s různými hlavicemi a různým doletem do 2000 kilometrů a použije je, kdykoli to bude považovat za nutné.
Podle analytiků Írán balancuje na tenké hraně, když demonstruje svou sílu, aby domácímu konzervativnímu publiku dokázal, že dokáže udeřit na své nepřátele, aniž by se však přímo zapletl do bojů s Izraelem, USA nebo jejich spojenci, píše The New York Times. Stoupence vlády značně rozhořčily nedávné útoky na území Íránu, které zjevně odhalují bezpečnostní slabiny autoritářského náboženského režimu. Zvláště atentáty na pietní průvod v Kermánu otřásly důvěrou v zemi, která dělá, co může, aby si udržela stabilitu a aby kvůli jejím sporům na Blízkém východě netekla krev na íránské půdě, poznamenal NYT.
Do pěti let přibude válek, nové mocnosti jsou iracionální, míní britský ministr |
Írán obvykle dává přednost konfrontaci s nepřáteli na dálku a místo nasazení vlastních sil se spoléhá na ozbrojené skupiny, které v blízkovýchodním regionu financuje a podporuje: Hizballáh v Libanonu, Hamás v Gaze či Húsíe v Jemenu.
Nicméně skutečnost, že Írán utrpěl tak bolestivé údery ze strany Islámského státu na vlastní půdě, naznačuje, že působení Teheránu v regionu má svá rizika, říká Sanam Vakilová, expertka na Írán z londýnského think tanku Chatham House. Írán se své konflikty snaží „exportovat“ daleko za hranice, místo aby se jimi zabýval blíže k domovu. „Velkou ironií pro Írán však je, že jeho intenzivní přítomnost za hranicemi vede k vysokým bezpečnostním rizikům uvnitř země,“ uvedla Vakilová.
