Ve své řeči ministr uvedl, že po pádu Berlínské zdi se zdálo, že mír je za dveřmi. „Ne všichni však tuto zprávu dostali. Ve skutečnosti naši protivníci mobilizovali,“ prohlásil.
Rusko stále pokračuje v invazi na Ukrajinu. Severní Korea a Írán pokračují v jaderném programu. A „Čína vyhodnocuje, zda Západ ztrácí trpělivost.“
„V dobách studené války přetrvával pocit, že máme co do činění s racionálními aktéry. Tyto nové mocnosti jsou však mnohem nestabilnější a iracionálnější,“ obává se Shapps.
Za zvláště znepokojivé zmiňuje, že tito protivníci ve velké míře spolupracují. Rusko využívá zbraně od KLDR a Íránu a jemenští povstalci Húsiové napadající britské lodě v Rudém moři mají úzké vazby na Teherán. „S takovými přáteli se svět stává nebezpečnějším.“
„V pěti letech bychom se mohli setkat s více dějišti (konfliktů) zahrnujících Rusko, Čínu, Írán a Severní Koreu. Položte si otázku, při pohledu na dnešní konflikty po celém světě, je pravděpodobnější, že se jejich počet zvýší, nebo sníží? Předpokládám, že všichni známe odpověď: pravděpodobně poroste,“ varoval ministr.
Začne to v Pobaltí a Polsku. Německo má scénář války NATO a Ruska pro rok 2025 |
Podle Shappse nová nebezpečí hrozí rozvrátit na pravidlech založený mezinárodní řád, ustanovený po konci druhé světové války. Je proto potřeba, aby spojenecké země podobně jako Británie zajistily růst svých výdajů na obranu, zdůraznil ministr.
Británie dává na obranu dvě procenta svého HDP, kritérium NATO, které mnohé členské země nesplňují. Shapps usiluje o jeho zvýšení na 2,5 procenta.
Největší nasazení britských sil za 40 let
V souvislosti s posilováním NATO Británie vyšle do pevninské Evropy více než 16 000 vojáků. Jde o největší britské nasazení pozemních sil v rámci NATO za posledních 40 let.
Ministr uvedl, že údery britských a amerických letounů na Jemen byly omezená akce. Británie je ale podle něj přichystána v úderech pokračovat, pokud budou Húsiové dále napadat lodě v Rudém moři. Neaktivita by vysílala „nebezpečný signál“, že takové akce jsou beztrestné, zdůraznil.
Si Ťin-pching bojuje se svou armádou. Zbavuje se velitelů, kteří nechtějí válku |
Analytici se obávají, že možnost světového konfliktu se zvyšuje. Upozorňují na čistky v čínské armádě, kde se čínský prezident Si Ťin-pching zřejmě snaží zbavit těch velitelů, kteří nechtějí do války.
„Jsme mnohem blíže válce s Ruskem, než si většina lidí uvědomuje,“ napsal na sociální síti X bezpečnostní analytik Fabian Hoffmann z univerzity v Oslu. Podle něj má NATO tři roky na přezbrojení, než Rusko spustí údery na kritickou civilní infrastrukturu v evropských zemích NATO.
