Ministr zahraničních věcí za Piráty Jan Lipavský

Ministr zahraničních věcí za Piráty Jan Lipavský | foto: Radek Vebr, MAFRA

Ruská imperiální expanze si brousí zuby i na střední Evropu, říká Lipavský

  • 1170
Hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od hranic České republiky, řekl ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský. Pokud Ukrajina padne, tak podle něj bude čelit Rusku doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko České republice. To nesmíme připustit, poznamenal šéf diplomacie.

„Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK Lipavský. V důsledku toho Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance a Švédsko je blízko členství.

Žaloba kvůli zařazení na sankční seznam

Ministr LIpavský řekl, že některý ze subjektů podal žalobu kvůli zařazení na vnitrostátní sankční seznam. Konkrétní jméno nesdělil. Mohlo by se jednat o Rostislava Zorikova, příbuzného ruského podnikatele Borise Obnosova, který byl ze seznamu minulý týden vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie. Na seznamu zůstali Kromě Obnosovových příbuzných, manželů Rostislava a Olgy Zorikovových, moskevský patriarcha Kirill, ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix a podnik pro správu ruského majetku v zahraničí.

Pomoc Ukrajině, ať už je vojenská, humanitární, finanční, politická i morální, je podle něj i ve prospěch evropské bezpečnosti. „Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže - doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku, a to nesmíme připustit,“ dodal.

Rusko na Ukrajinu vpadlo loni 24. února a Ukrajina pravidelně čelí jeho ostřelování a vzdušným úderům. Ty výrazně zintenzivnily loni na podzim, kdy Moskva zahájila rozsáhlé bombardování ukrajinské infrastruktury a měst, čímž v zimních měsících přerušila dodávky energie, tepla či vody. Kyjev už dříve varoval, že k podobné strategii Moskva přistoupí i tuto zimu.

Únava z války, o které se často hovoří, se podle Lipavského projevuje různými způsoby. „Nicméně pokud by snad platilo, že budeme unaveni naši vlastní bezpečností, tak ztrácíme i naši svobodu a suverenitu,“ podotkl ministr. Za důležité považuje i nutnost podpory Ukrajině vysvětlovat veřejnosti.

Putinismus je imperialismus s mysticismem, metodami KGB a mafie, říká Lipavský

Nedávné jednání Evropské rady podle Lipavského ukázalo, že evropské státy jsou schopny se dohodnout. „I když jsme byli svědky toho, že Maďarsko některé věci dlouho blokovalo, některé ještě blokuje,“ řekl. Kvůli maďarskému vetu se summit EU neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby.

Věří, že shoda se nakonec nalezne na mimořádném summitu 1. února. „Rozumím tomu, když se některé členské státy EU takzvaně konstruktivně zdrží, jsme toho například svědky u financí na vojenskou pomoc opakovaně. Není to pouze Maďarsko, jsou to i státy, které mají politiku neutrality - Rakousko nebo Irsko. Dělají to způsobem, který nebrání ostatním zemím posilovat bezpečnost Ukrajiny a zvyšovat šanci Ukrajiny se ubránit ruskému tlaku,“ doplnil ministr zahraničí.

Putinismus označil už dříve ministr Lipavský za směs imperialismu a mysticismu

Ambice současného Ruska míří podle ministra zahraničí Jana Lipavského daleko za hranice Ukrajiny. „Spálili veškeré mosty a nejeví žádnou ochotu ze své destruktivní cesty sejít,“ řekl už dříve na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu při poradě s českými velvyslanci. „Pomáháme a budeme pomáhat odrazit ruskou agresi, jak dlouho bude potřeba,“ řekl Lipavský.

Princip svobodného občana se dříve snažily zničit nacismus, komunismus a další totalitní režimy, nyní jde o ruský putinismus.

Směs imperialismu vycházejícího z ruské a sovětské koloniální historie, s odkazy na pravoslavný mysticismus, stavějící na metodách KGB a petrohradské mafie,“ popsal Lipavský, co přesně je podle něj putinismus.

„Dokud se Rusko putinismu nezbaví, ať bude v Kremlu sedět kdokoli, bude závislý na potlačování svobod uvnitř i mimo Ruska,“ prohlásil Lipavský.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video