Tusk a jeho ministři přijeli k prezidentskému paláci autobusem v bílé a červené barvě polské vlajky a s nápisem: „Děkujeme ti, Polsko!“. Vítali je jásající příznivci, popsala AP. Prezident Duda, který patří ke spojencům dřívější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) pak podle agentury PAP prohlásil, že je připraven spolupracovat s novým kabinetem i přes různé politické názory.
Nový premiér Tusk v úterý v Sejmu řekl, že Polsko se pod vedením nové vládní koalice vrátí na místo, které mu v Evropě náleží. Slíbil také, že jeho vláda bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi.
Tuskova vláda získala důvěru. Polsko bude vůdcem EU, prohlásil nový premiér |
Jeho kabinet následně v hlasování podpořilo 248 zákonodárců, 201 bylo proti. Úterní jednání Sejmu narušil incident, kdy poslanec ultrapravicové Konfederace Grzegorz Braun hasicím přístrojem zhasil židovský svícen menoru hořící v předsálí parlamentního sálu.
Úterní jednání Sejmu narušil incident, kdy poslanec ultrapravicové Konfederace Grzegorz Braun hasicím přístrojem zhasil židovský svícen menoru hořící v předsálí parlamentního sálu.
V říjnových parlamentních volbách zvítězilo Právo a spravedlnost vedené Jaroslawem Kaczyńským, v Sejmu však získala většinu Tuskova Občanská koalice společně se středovou Třetí cestou a Novou levicí, které tvoří současný kabinet. Duda nejprve pověřil sestavením vlády nyní už bývalého ministerského předsedu Mateusze Morawieckého, poslanci však jeho kabinet nepodpořili.
Duda je blízkým spojencem PiS a analytici očekávají, že může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise.
Prezident se dříve k novému premiérovi vyjadřoval velmi kriticky, ale po středečním ceremoniálu nasadil smířlivý tón, napsala agentura Reuters s odkazem na Dudova slova o připravenosti ke spolupráci. „Pocházíme z různých politických táborů, ale zjistil jsem, že v důležitých otázkách, jako je bezpečnost, se můžeme dohodnout,“ uvedla hlava státu.
Tusk prohlášení prezidenta přivítal „s velkou radostí“, ale zároveň citoval slova své přísahy, která slibuje respekt k ústavě a zákonům. Premiér uvedl, že se jeho vláda zaměří na obnovení právního státu a respektování ústavy. Nový kabinet podle Reuters považuje Dudu za spoluzodpovědného za reformy předchozí vlády, které podle něj podkopávají nezávislost soudnictví.
Blahopřeji @donaldtusk ke jmenování předsedou vlády Polska. Přeji Vám, aby pod Vaším vedením Polsko nadále prosperovalo, a věřím, že se bude prohlubovat úzká spolupráce mezi našimi zeměmi, jako sousedy i spojenci v EU a NATO. Bude mi potěšením Vás brzy přivítat v Praze.
Český premiér Petr Fiala Tuskovi ke jmenování předsedou vlády pogratuloval. „Přeji Vám, aby pod Vaším vedením Polsko nadále prosperovalo, a věřím, že se bude prohlubovat úzká spolupráce mezi našimi zeměmi, jako sousedy i spojenci v EU a NATO. Bude mi potěšením Vás brzy přivítat v Praze,“ napsal na sociální síti X.
Po letech sporů mezi Varšavou a Bruselem za minulé vlády přináší jmenování Tuska naděje na lepší vztahy Polska se zbytkem Evropské unie, podotkla ve středu agentura Reuters.
V klíčových rolích muži
Tuskův nový kabinet má šestadvacet členů, z čehož devět jsou ženy. Zřejmě nejznámějším jménem je Radoslaw Sikorski, který se po devíti letech vrací do funkce ministra zahraničí.
Polska ma #DemokratycznyRząd! 🇵🇱
#Koalicja15października 🤍❤️ https://t.co/fHFtPDSZsj
1 Ministr spravedlnosti Adam Bodnar (46)
Právník, lidskoprávní aktivista, senátor (od 2023) a bývalý ombudsman (2015 až 2021). V roce 2008 působil jako expert Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), kde se specializoval na dodržování lidských práv v Polsku. V roce 2010 byl jmenován zástupcem ředitele Helsinské nadace pro lidská práva.
Ve funkci ombudsmana například kritizoval ústavní soud kvůli zákonu o zákazu potratů, proti němuž v řadě polských měst protestovaly tisíce lidí. Postavil se také proti vyškrtnutí Reformované katolické církve, která jako jediná v zemi oddává homosexuální páry, ze seznamu uznávaných náboženských společností. Z jeho iniciativy se také polský nejvyšší správní soud zabýval usneseními, kterými se desítky polských obcí a měst prohlásily za „zóny bez LGBT“.
V roce 2018 obdržel Bodnar a jeho úřad ombudsmana norskou prestižní cenu v oblasti lidských práv Rafto. Oceněni byli za svou práci při obraně práv menšin a nezávislosti justice v Polsku. V roce 2019 mu byla udělena cena za právní stát od nezávislé organizace World Justice Project za „mimořádné úsilí při posilování právního státu za obtížných okolností“. Je také držitelem francouzského Řádu čestné legie.
2 Ministr financí Andrzej Domański (42)
Politik a expert na finanční trhy, člen strany Občanská platforma (PO), od letoška poslanec parlamentu. Rodák z Krakova absolvoval tamní vysokou ekonomickou školu, je držitelem certifikátu Chartered Financial Analyst (CFA).
Působil 14 let jako analytik akciového trhu, manažer fondů, investiční ředitel nebo člen představenstva v polských i mezinárodních finančních institucích.
Po vstupu do Občanské platformy se Domański stal viceprezidentem a ekonomickým expertem Občanského institutu – think-tanku PO, zároveň je hlavním poradcem pro ekonomické a programové otázky Občanské platformy. Do parlamentu kandidoval neúspěšně už v roce 2019, zvolen byl až letos.
3 Ministr vnitra Marcin Kierwiński (47)
Politik a úředník místní samosprávy, poslanec parlamentu od roku 2011, generální tajemník strany Občanská platforma (od roku 2020).
Rodák z Varšavy a syn generála vystudoval Fakultu elektroniky a informačních technologií a výrobní inženýrství na Varšavské technické univerzitě. V roce 2006 ho zvolili do zastupitelstva Varšavy, také působil jako viceprezident správní rady letiště Varšava-Modlin (2007 až 2010) a jako vicemaršálek Mazovského vojvodství (2010 až 2011). Od roku 2011 byl také radním sněmu vojvodství. V roce 2015 byl šéfem politického kabinetu tehdejší premiérky Ewy Kopaczové.
4 Vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz (42)
Lékař a politik, od listopadu 2015 předseda Polské lidové strany (PSL). V letech 2011 až 2015 byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládách Donalda Tuska a Ewy Kopaczové. V roce 2020 byl jedním z kandidátů na polského prezidenta.
Rodák z Krakova vystudoval medicínu na Jagellonské univerzitě, poté tam působil na stáži. Stál u založení mládežnické organizace PSL. V roce 2010 byl zvolen zastupitelem města Krakov. V roce 2015, po neúspěchu PSL ve volbách, vystřídal v jejím čele Janusze Piechociňského.
Před letošními volbami se jeho PSL stala letos v dubnu součástí proevropské koalice Třetí cesta, kterou tvoří ještě strana Polsko 2050, již po své kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2020 založil novinář Szymon Holownia.
5 Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski (60)
Bývalý ministr obrany (2005 až 2007) a zahraničí (2007 až 2014) v prvním a druhém Tuskově kabinetu, od roku 2019 poslanec Evropského parlamentu za Občanskou platformu.
Narodil se 23. února 1963 v Bydhošti, po maturitě emigroval do Británie. Získal magisterský titul z filozofie, politologie a ekonomie na Oxfordské univerzitě. V letech 1986 až 1989 pracoval jako zpravodaj během válečných konfliktů v Afghánistánu a Angole, za jednu ze svých fotografií získal v roce 1988 cenu World Press Photo. Po návratu do Polska působil jako poradce australského mediálního magnáta Ruperta Murdocha a korespondent listu Sunday Telegraph.
V roce 1992 se stal náměstkem ministra obrany a podílel se na přípravě polského vstupu do NATO. V letech 1998 až 2001 zastával vysoký post na ministerstvu zahraničí. Mezi roky 2002 a 2005 se podílel na organizaci konferencí a vydávání publikací k otázkám mezinárodní politiky. Jako komentátor spolupracoval s řadou světových médií.
Od září 2014 do června 2015 byl maršálkem Sejmu. Z funkce odstoupil kvůli aféře s odposlechy, která odhalila zákulisní intriky některých politiků Občanské platformy a vulgární styl jejich jednání.
Jeho manželkou je americká novinářka a historička Anne Applebaumová, držitelka Pulitzerovy ceny.
6 Ministr pro vztahy s EU Adam Szlapka (39)
Politik, od roku 2015 poslanec parlamentu a lídr strany Nowoczesna (Moderní) od roku 2019. V politice se angažoval už v mládí v mládežnické organizaci tehdejších centristických uskupení Unie svobody a Demokratická strana. V letech 2006 až 2010 zasedal v radě města Kościan. V roce 2010 neúspěšně kandidoval v místních volbách.
V letech 2011 až 2015 působil jako poradce v kanceláři tehdejšího prezidenta Bronisława Komorowského. V roce 2015 se stal generálním tajemníkem strany Nowoczesna (Moderní). V témže roce ho zvolili do parlamentu, stal se členem výboru pro zahraniční záležitosti a výboru pro tajné služby, v dalších volbách v roce 2019 byl znovuzvolen.
V listopadu 2019 převzal Szlapka vedení strany Nowoczesna (Moderní). Vyjádřil podporu legalizaci manželství osob stejného pohlaví v Polsku.
