Saturn je plynový gigant složený převážně z vodíku a helia, je druhou největší planetou ve Sluneční soustavě a šestou od Slunce s průměrem asi 120 tisíc km, Země je proti němu trpaslík s průměrem 12,7 tisíce kilometrů. Pouze Jupiter, pátá planeta od Slunce, je větší.
V poslední době jsme možná již někde četli, že jeho ikonické prstence nyní rychle mizejí a v roce 2025 mají zmizet docela. Je to částečně pravda. Saturnovy prstence sice za dva roky neuvidíme, ale poté se opět objeví. Je to důsledek pravidelného astronomického jevu.
Vše je dáno tím, že je Saturnův rovník nakloněn podobně, jako ten zemský. Zatímco pozemský rovník má sklon 23,5 stupně, Saturnův rovník je skloněn o 26,7 stupně. A s tím souvisí i viditelnost Saturnových prstenců.
Saturn kolem Slunce obíhá s periodou necelých 29,5 pozemského roku a při tomto pohybu se při pohledu ze Země zdá, že se se svými prstenci, které dosahují přes 280 tisíc km od planety, kývá nahoru a dolů. Tento systém prstenců planety se skládá z kousků ledu, prachu a hornin. Je však velmi tenký, na většině míst má tloušťku jen několik desítek metrů. Jsou tedy tak tenké, že při pohledu z dálky na jejich hranu jakoby zmizí.
A to se projeví i v tomto případě. Jak jsou prstence přímo nad Saturnovým rovníkem a spolu s ním skloněny k rovině Saturnovy dráhy, tak se nám se Země v určitém období zdají neviditelné.
Přesně to se stane v roce 2025 a důvodem, proč Saturnovy prstence zdánlivě „zmizí“, je to, že se budeme dívat na jejich hranu. To se stává pravidelně. Naposledy to bylo v roce 2009 a prstence se postupně během několika měsíců opět „zviditelnily“.
„V březnu 2025 se opět budeme dívat na hranu prstenců. Poté se postupně vrátí do zorného pole při pohledu velkými dalekohledy, než se v listopadu 2025 opět posunou mimo zorné pole. Poté budou prstence postupně stále zřetelnější a v následujících měsících se znovu objeví nejprve u největších dalekohledů,“ vysvětluje na serveru The Conversation astronom Jonti Horner.
Dobrá zpráva je, současné období je ideální pro pozorování prstenců, což nastane při jejich další výrazné viditelnosti v roce 2027 nebo 2028.
Prstence vážně zmizí, ale až za sto milionů let
Podle jedné studie jsou prstence staré 400 až 100 milionů let, což je jen zlomek stáří Sluneční soustavy. Mohou tak být v polovině své existence, protože by mohly zmizet za dalších 100 milionů let.
Studie popisuje, že prstence nevznikly ve stejné době jako Saturn nebo ostatní planety. Z kosmologického hlediska jsou nedávným přírůstkem sluneční soustavy. Po více než 90 procent existence Saturnu nebyly přítomny.
A patrně se nedožijí ani jeho konce. Převážně ledový materiál prstenců je neustále bombardován prachovými částicemi při velmi vysokých rychlostech, což vede k tomu, že se drobné úlomky ledu a prachu odštěpují od svých mateřských částic.
Ultrafialové světlo ze Slunce způsobuje, že se tyto úlomky díky fotoelektrickému jevu elektricky nabíjejí. Stejně jako Země má i Saturn magnetické pole a po nabití se tyto drobné ledové úlomky uvolňují ze systému prstenců a jsou zachyceny magnetickým polem planety.
V součinnosti s gravitací obří planety jsou pak strhávány do atmosféry Saturnu. Podle jiné studie se každou půlhodinu z prstenců vytratí do Saturnovy atmosféry přibližně objem hmoty o velikosti olympijského bazénu.
Na základě této rychlosti proudění bylo odhadnuto, že vzhledem k jejich současné hmotnosti prstence pravděpodobně zaniknou již za 100 milionů let.
