Asociace se v průzkumu zaměřila také na nedostatek pracovníků v sociálních službách. Současně zjišťovala, jak uprchlíci z Ukrajiny pomohli zmírnit současnou personální krizi.
Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že 59 procent oslovených zaměstnavatelů má nedostatek zaměstnanců. Nejvíce podle nich chybí pečovatelé a pečovatelky, konkrétně jde o 1 305 pracovníků.
Nejvíce lidí chybí v Praze
Poté následují zdravotničtí pracovníci, například všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese. Rovněž chybí sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese, ale i pedagogičtí pracovníci.
„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ řekl prezident APSS Jiří Horecký.
Domovy pro seniory nemohou sehnat personál. Náročná práce za málo peněz neláká |
Pokud jde o počty chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, nejvíce jich chybí poskytovatelům sociálních služeb v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém, Karlovarském a Jihočeském kraji.
Jedno procento tvoří Ukrajinci
Cílem průzkumu bylo také zjistit, kolik lidí z Ukrajiny je zaměstnáno v sociálních službách. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že v sociálních službách pracuje zhruba tisíc Ukrajinců. Jde o asi jedno procento zaměstnanců v sociálních službách.
Z těchto pracovníků jich je 44 procent v takzvaném režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany podle asociace stále existuje.
„Segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím. V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba 11 milionů zaměstnanců, což představuje 5 procent veškeré pracovní síly, pro porovnání v zemědělství pracují 2 procenta,“ podotkl Horecký.
Podle něj za posledních 10 až 15 let vzniklo dva miliony nových pracovních míst. „Dle odhadů evropské asociace European Ageing Network aktuálně v Evropě chybí až jeden milion pracovníků a evropská strategie péče (EU Care strategy), která byla zveřejněna Evropskou komisí v loňském roce uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků,“ doplnil Horecký.
Nutnost zvyšovat odměňování
Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let podle asociace hledají a diskutují. Východisko však podle ní nebude jednoduché realizovat, ani se nenajde rychle.
„Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat takzvané nenárokové složky mezd a platů, než tomu bylo v minulosti,“ pokračoval Horecký.
Současně doplnil, že je nutné také snižování fyzické a duševní zátěže. „S čímž souvisí i více pracovníků na jednoho klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách,“ dodal k průzkumu Horecký.
Respondenti v průzkumu často uvedlo, že jsou nespokojení s kvalitou pracovní síly a že chybí finance na adekvátní odměňování zaměstnanců. Rovněž upozorňovali, že chybí především provozní pracovníci, jako jsou například kuchaři.
Komentáře k práci v sociálních službách:
|
Redakce iDNES.cz již v minulém týdnu upozornila na nedostatek pracovníků v sociálních službách. Oslovené domovy pro seniory rovněž upozornily na zejména náročná práce a nepříliš vysoké finanční ohodnocení.
Podle Daniely Luskové z hradeckého domova pro seniory je dlouhodobý problém především u pečovatelek. „Náročnost práce spočívá zejména ve fyzické a psychické zátěži a ve střídání směn,“ uvedla v minulém týdnu pro iDNES.cz Lusková.
Úbytek lidí na trhu práce
Lusková tehdy také řekla, že za nedostatkem pracovních sil stojí také úbytek lidí na trhu práce z důvodu poklesu populace. Podle ní stát a kraje musí volit priority.
„Buď budeme podporovat péči o staré a bezmocné a veřejné výdaje do jiných oblastí se omezí, nebo se nestane nic a sociální služby budou stagnovat, upadat a omezovat kapacity,“ pokračovala.
Ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava Alena Řehořová v minulém týdnu pro iDNES.cz uvedla, že chybí obecně prestiž pracovat v sociálních službách.
„Práce není lehká, je náročná jak fyzicky, tak možná ještě více psychicky a chápu, že mladí lidé sice například vystudují učební obor pečovatelka, nebo střední školu s tímto zaměřením, ale nevrací se zpět do této oblasti,“ komentovala.