ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

V sociálních službách chybí tři tisíce lidí, třikrát víc než před třemi lety

  • 15
Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) varuje před zvyšujícím se počtem neobsazených míst. Podle průzkumu, který asociace zveřejnila v úterní tiskové zprávě v současné chvíli chybí téměř tři tisíce pracovníků. Přitom v roce 2020 jich chybělo jen tisíc. „Nejvíce chybí pečovatelé a pečovatelky, zdravotničtí pracovníci či sociální pracovníci,“ uvádí průzkum.

Asociace se v průzkumu zaměřila také na nedostatek pracovníků v sociálních službách. Současně zjišťovala, jak uprchlíci z Ukrajiny pomohli zmírnit současnou personální krizi.

Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že 59 procent oslovených zaměstnavatelů má nedostatek zaměstnanců. Nejvíce podle nich chybí pečovatelé a pečovatelky, konkrétně jde o 1 305 pracovníků.

Nejvíce lidí chybí v Praze

Poté následují zdravotničtí pracovníci, například všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese. Rovněž chybí sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese, ale i pedagogičtí pracovníci.

„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ řekl prezident APSS Jiří Horecký.

Domovy pro seniory nemohou sehnat personál. Náročná práce za málo peněz neláká

Pokud jde o počty chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, nejvíce jich chybí poskytovatelům sociálních služeb v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém, Karlovarském a Jihočeském kraji.

Jedno procento tvoří Ukrajinci

Cílem průzkumu bylo také zjistit, kolik lidí z Ukrajiny je zaměstnáno v sociálních službách. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že v sociálních službách pracuje zhruba tisíc Ukrajinců. Jde o asi jedno procento zaměstnanců v sociálních službách.

Z těchto pracovníků jich je 44 procent v takzvaném režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany podle asociace stále existuje.

Dotazníkové šetření probíhalo ve dnech 17.–31. října 2023, přičemž jsme získali odpovědi od 677 zařízení sociálních služeb. | foto: APSS ČR

„Segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím. V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba 11 milionů zaměstnanců, což představuje 5 procent veškeré pracovní síly, pro porovnání v zemědělství pracují 2 procenta,“ podotkl Horecký.

Podle něj za posledních 10 až 15 let vzniklo dva miliony nových pracovních míst. „Dle odhadů evropské asociace European Ageing Network aktuálně v Evropě chybí až jeden milion pracovníků a evropská strategie péče (EU Care strategy), která byla zveřejněna Evropskou komisí v loňském roce uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků,“ doplnil Horecký.

Nutnost zvyšovat odměňování

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let podle asociace hledají a diskutují. Východisko však podle ní nebude jednoduché realizovat, ani se nenajde rychle.

„Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat takzvané nenárokové složky mezd a platů, než tomu bylo v minulosti,“ pokračoval Horecký.

Současně doplnil, že je nutné také snižování fyzické a duševní zátěže. „S čímž souvisí i více pracovníků na jednoho klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách,“ dodal k průzkumu Horecký.

Respondenti v průzkumu často uvedlo, že jsou nespokojení s kvalitou pracovní síly a že chybí finance na adekvátní odměňování zaměstnanců. Rovněž upozorňovali, že chybí především provozní pracovníci, jako jsou například kuchaři.

Komentáře k práci v sociálních službách:

  • Zájemců o práci je dost, ale jedná se o pracovníky se vzděláním mimo sociální oblast. Po zaučení práci nezvládají, nemají trpělivost a dostatek zodpovědnosti.
  • Chybí především kvalitní zaměstnanci se zájmem o klienty, o práci.
  • Důvodem nedostatku pracovníků je hlavně jejich nízké mzdové ohodnocení z důvodu nestabilního, nepředvídatelného a jednoletého systému financování sociálních služeb.
  • Do pozice sociální pracovník (poradce rané péče) je složité někoho získat, poradce musí mít široké vědomosti jak z oblasti sociální, tak zdravotní i pedagogické, být aktivní.
  • Nedostatek schopných vedoucích s manažerskými dovednostmi.
  • Pracovníky zejména provozních profesí typu kuchař, elektrikář, instalatér, pradlena, uklízečka apod. prakticky nelze za současně platné platové tarify sehnat.
  • Problém není počet pracovníků, ale kvalita. Nějakého pracovníka seženu vždy, pokud bych ale přijímala podle kritérií jako před 8 lety, chyběla by nám zhruba polovina pracovníků přímé péče. V požadavcích jsem slevila na základ.
  • Dokud nedojde k vyrovnání mezd se státním sektorem, tak nám ještě dlouho budou chybět pracovníci.
  • Mladí uchazeči o práci často odcházejí již ve zkušební době a starší pracovníci již náročnou práci „pečovatele“ nezvládají fyzicky. Věková struktura personálu ZSST není příznivá. Pouze 4 zaměstnanci jsou mladší 30 let.

Redakce iDNES.cz již v minulém týdnu upozornila na nedostatek pracovníků v sociálních službách. Oslovené domovy pro seniory rovněž upozornily na zejména náročná práce a nepříliš vysoké finanční ohodnocení.

Podle Daniely Luskové z hradeckého domova pro seniory je dlouhodobý problém především u pečovatelek. „Náročnost práce spočívá zejména ve fyzické a psychické zátěži a ve střídání směn,“ uvedla v minulém týdnu pro iDNES.cz Lusková.

Úbytek lidí na trhu práce

Lusková tehdy také řekla, že za nedostatkem pracovních sil stojí také úbytek lidí na trhu práce z důvodu poklesu populace. Podle ní stát a kraje musí volit priority.

„Buď budeme podporovat péči o staré a bezmocné a veřejné výdaje do jiných oblastí se omezí, nebo se nestane nic a sociální služby budou stagnovat, upadat a omezovat kapacity,“ pokračovala.

Nedostatek pracovníků v jednotlivých krajích dle pracovního zařazení (v absolutních hodnotách). | foto: APSS ČR

Ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava Alena Řehořová v minulém týdnu pro iDNES.cz uvedla, že chybí obecně prestiž pracovat v sociálních službách.

„Práce není lehká, je náročná jak fyzicky, tak možná ještě více psychicky a chápu, že mladí lidé sice například vystudují učební obor pečovatelka, nebo střední školu s tímto zaměřením, ale nevrací se zpět do této oblasti,“ komentovala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video