Tento měsíc státní televize CCTV zveřejnila krátký klip z roku 2020 o „odhalování izraelských prvků v amerických prezidentských volbách“, ve kterém moderátor uvedl, že Židé sice tvoří jen „tři procenta americké populace, ale kontrolují 70 procent jejího bohatství“. Představa, že Židé jsou tajnými vládci světa, má pevné místo v dějinách antisemitismu. Klip nabyl 100 milionů zhlédnutí na čínské sociální síti Weibo, příspěvky pod ním byly plné protižidovských výpadů.
Podobný obraz se objevuje napříč čínským internetem. Čínští uživatelé sociálních sítí píší komentáře plné podezřívavosti a nenávisti k Židům a Izraeli. „Kamkoliv Židé šli, tam byli masakrováni. Má to svůj důvod. Milujete Židy, jen když nejsou ve vaší oblasti,“ stojí v jednom komentáři. Jiný si stěžuje, že pokud se někdo ptá, zda nenávist vůči Židům po většinu historie nemá svůj důvod, je hned obviněn z antisemitismu.
Řada komentářů velebí „Malý knír“, což je v Číně přezdívka pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera, všímá si stanice Hlas Ameriky. „Je to opravdu vina Malého kníru. Kdyby spálil všechny Židy, neměli bychom tento problém.“
Prominentní čínský profesor mezinárodních vztahů Šen I z Univerzity Fu-tan přirovnal Izraelce k nacistům. Podle vlivné čínské influencerky Su Lin palestinské uprchlické tábory připomínají německé koncentrační tábory, Izrael tudíž podle ní přebírá „dědictví“ nacistického Německa.
Izrael ve válce |
Podobná srovnání nacistů a Izraelců se objevovala i pod oficiálními sociálními účty izraelského velvyslanectví v Číně. Německé velvyslanectví v Pekingu uvedlo, že začne mazat nenávistivé příspěvky na svém oficiálním sociálním účtu.
Den poté, co Hamás před dvěma týdny v rámci „dne hněvu“ vyzval k celosvětovým útokům na Židy, útočník za denního světla napadl zaměstnance izraelské ambasády v Pekingu a několikrát ho pobodal. Čínská policie pachatele zadržela, podle ní byl cizího původu.
Na čínské streamovací službě Bilibili a filmové databázi Douban se u filmu Schindlerův seznam o německém průmyslníkovi, který zachránil více než tisíc Židů před holokaustem, v posledních dnech objevily špatné recenze. „Měl jsem ten film rád, ale nyní to vypadá více jako příběh o farmáři, který zachránil hada,“ stojí v jednom příspěvku.
ANALÝZA: Globální Jih jde proti Západu. Proč si třetí svět vybral Palestinu |
Když izraelský konzulát v Kantonu zveřejnil příspěvek o únosu čínsko-izraelské ženy ozbrojenci Hamásu, některé čínské účty ho obvinili, že se snaží vnést rozkol mezi Číňany a Palestince. „Působivá rozdělovací taktika. Je ta holka vůbec Číňanka?“ napsal jeden uživatel. Čínské velvyslanectví v Izraeli přitom označilo dívku za „dceru, sestru a přítelkyni“, kterou „unesli teroristé Hamásu, zatímco byla na mírumilovném hudebním festivalu v jižním Izraeli“.
Protiamerický náboj
Peking oficiálně akce Hamásu neodsoudil. List The Wall Street Journal poznamenává, že čínská státní média se jednostranně soustředí na útoky Izraele na Hamásem ovládané Pásmo Gazy. V případě dopadu rakety na nemocnici Al-Ahlí čínská média zmiňovala jen palestinská obvinění, že za útokem je Izrael, nikoliv ale následnou dokumentaci izraelské armády, podle které zařízení zasáhla vadná raketa Palestinského islámského džihádu.
„Bombardování a zabíjení dětí je genocida. Zapomeňte na všechny filmy a seriály o utrpení Židů,“ komentoval zprávy čínských médií jeden uživatel na Weibo.
Peking se oficiálně snaží vystupovat jako neutrální pozorovatel, jenž vyzývá k míru a je ochoten zprostředkovat jeho uzavření. Čínští vysoce postavení činitelé se však zároveň zastávají Palestinců. Čínský prezident Si Ťin-pching už dříve zkritizoval „historickou nespravedlnost“, které jsou podle něj Palestinci obětí.
„Tohle pravděpodobně sníží ochotu Izraele důvěřovat Číně jako upřímnému zprostředkovateli v současné válce,“ uvádí specialista na Asii Gedaliah Afterman z izraelské Reichmanovy univerzity. Podle něj Čína využívá současný konflikt na Blízkém východě k rozšiřování protiamerických nálad u čínské veřejnosti.
Historička: Islám zprvu neměl roli. Hamás využívá civilisty jako rukojmí |
Podobně jako ruská média, i ta čínská obviňují USA, že usilují o eskalaci konfliktu. Čínský státní deník China Daily ve svém pondělním úvodníku napsal, že USA jsou „v Pásmu Gazy na špatné straně historie“ a zvyšují riziko konfliktu tím, že „slepě podporují Izrael“.
Odborníci poukazují na to, že mnohé čínské stereotypy o Židech jsou též pozitivní. Židé jsou vnímáni jako velmi pracovití lidé, kteří umí pracovat s financemi. Čína se též dlouhodobě chlubí tím, že poskytla Židům prchajícím před nacisty azyl.
Podle Carice Witteové, ředitelky think-tanku Sino-Israel Global Network and Academic Leadership specializujícího se na čínsko-izraelské vztahy, neexistuje v Číně skutečný antisemitismus nebo nenávist k Židům, ale Číňané prostě jen nemají přístup k dobrým informacím. „Je to svého druhu vymývání mozků, které nastane, když doopravdy nevíte, co se děje, a jste syceni jen jednou stranou příběhu. Je to pochopitelné.“