Izraelský list pár hodin před tím, než letadlo s americkým prezidentem Joem Bidenem dosedlo na letiště v Tel Avivu, vydal zprávu s odkazem na dva představitele zmíněných vlád, jednoho amerického a jednoho izraelského. Oba uvedli, že se Bílý dům soukromě ptal vlády premiéra Izraele Benjamina Netanjahua, co hodlá dělat s Gazou, až armáda zadupe do země její vládce.
Hnutí Hamás vládne palestinskému území u Středozemního moře od roku 2006 a v roce 2007 v něm provedlo krvavý převrat, kdy se zbavilo vlivu umírněného hnutí Fatah. To od té doby ovládá pouze Západní břeh Jordánu.
Biden přijel do Izraele. Zdá se, že za výbuchem nemocnice je někdo jiný, řekl |
Právě s cílem definitivně zničit Hamás – a osvobodit na dvě stovky rukojmích zajatých při masakru ze 7. října – nyní izraelská armáda připravuje pozemní operaci v Gaze. Co tedy bude po Hamásu? Netanjahu na to se svým týmem Američanům neodpověděl, píše The Times of Israel s tím, že Svatá země zatím žádnou strategii nemá a momentálně se zabývá svým nejbližším cílem.
Totéž říká Izrael také veřejně. „Nemyslíme teď na to, co se stane den po válce. Potřebujeme tuto válku vyhrát, a to je to jediné, na co se teď soustředíme,“ řekl pro CNN izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.
„Je mi to úplně fuk,“ prohlásil třeba i někdejší bezpečnostní poradce izraelské vlády Jacob Nagel. „Mnohem důležitější je jednat a skoncovat s tím problémem. Pak se můžeme rozhodnout, co dělat dál,“ pokračoval s tím, že dřív se řídil poučkou „nejdřív mysli, pak jednej“. „To, co se stalo o víkendu (7. října), však změnilo všechna pravidla hry,“ řekl pro The Wall Street Journal.
Američané však před takovými postoji varují. Nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy uvedl, že bez přichystané strategie, kdo bude Gaze vládnout a jak, se izraelské armádě může snadno stát, že v Pásmu zabředne na nejasně dlouhou dobu, přestože právě o to Izrael oficiálně nestojí a říká, že novou okupaci Gazy neplánuje. Jeho vojáci i osadníci se odtamtud stáhli v roce 2005.
Status Gazy vyřešíme po válce globálně, na stole je vše, říká izraelská armáda |
Mluvčí izraelské vlády v úterý řekl, že se status Gazy bude řešit „globálně“ po diskusi izraelských politiků a dalších zemí. „Máme na stole všechny možnosti, jak by to mohlo skončit,“ sdělil Daniel Hagari. „Vláda rovněž jedná o tom, jak by to mohlo vypadat. Je to také globální téma, záleží i na tom, jak bude vypadat situace v regionu,“ dodal. „Nechceme vládnout Gaze – to je jisté,“ potvrzuje i Nagel.
Tři možnosti, žádná dobrá
Žádná z možností, které jsou nyní na stole, však pro Izrael nejsou dobré, říkají tamní představitelé. V úvahu připadá stálá přítomnost izraelských vojáků na palestinském území. Okupační správa by Pásmu také vládla.
„To by znamenalo, že by Izrael byl zodpovědný za 2,2 milionu lidí, většinou velmi chudých. A samozřejmě by tam byl velký odpor (ze strany Palestinců). Bylo by to velmi podobné situaci v Iráku po roce 2003, kdy ho Amerika ovládla. Nemyslím si, že by Izrael chtěl znovu vytvořit tuto situaci,“ míní bývalý zpravodajský důstojník izraelské armády Michael Milshtein.
Armáda se z nepřátelského prostředí po zničení Hamásu může také zcela stáhnout a další osud Gazy nechat na samotných Palestincích.
Izrael ve válce |
„V takovém případě se Izrael odpojí od Gazy s tím, že to není jeho starost. Na rozdíl od časů dávno minulých nebude tamním Palestincům nic dodávat, takže se o sebe budou muset postarat sami. Izrael bude mít s Gazou jen jednu starost – zabránit komukoliv v tom, aby tam budoval vojenské kapacity,“ nastiňuje další Netanjahuův bezpečnostní exporadce Jákov Amidror.
Podle WSJ by to nicméně mohlo vést i k tomu, že by se moci chopil někdo ještě radikálnější než Hamás. „Není tu žádný plán. Pokud zničíte Hamás, co vyplní vakuum? Zničíte Al-Káidu a dostanete Islámský stát. Zničíte Hamás 2.0,“ řekl nejmenovaný americký úředník.
Cílem Hamásu je konflikt mimo Gazu, protiútok mu hraje do karet, míní expert |
Americký list nicméně připomíná, že Izrael i tak bude mít za Gazu odpovědnost, protože jej k tomu zavazuje mezinárodní právo. V případě ponechání Palestinců svému osudu by se tak na židovský stát mohla snést další vlna kritiky.
Třetí možností pak je vyčistit Gazu natolik, aby se k moci mohl vrátit Fatah. „To by bylo v izraelském zájmu. Možnost, že by Palestinská samospráva převzala kontrolu nad Gazou, je mnohem lepší, než aby naši vojáci dohlíželi na 2,2 milionu lidí. Nemáme o to území zájem. Chceme jen to, aby měl náš národ konečně klid,“ říká vysloužilý plukovník a bezpečnostní expert Kobi Marom.
Abbás konečně promluvil. Umírněný šéf Fatahu se zříká násilí, chce diplomacii |
Oficiální palestinské vedení není příliš oblíbené ani na „svém“ Západním břehu, natož v Gaze. Je tak otázka, jak by se tam umělo prosadit a zda by jej Palestinci nebrali jako loutky dosazené Američany. Podle někdejšího premiéra Izraele Jaira Lapida by pak se správou Gazy mohlo krátkodobě pomoci mezinárodní společenství.
„Jednou z věcí, které jsme se naučili, je ta, že nejdete do vojenské operace, pokud nemáte jasnou únikovou strategii. Ta by podle mého, ale ještě se o tom budeme bavit, měla zahrnovat způsob, jak dostat Palestinskou samosprávu zpět do Gazy,“ řekl pro CNN.
Mezinárodní správu nad Gazou pak WSJ zmiňuje jako další možnou alternativu s tím, že není jasné, která a zda vůbec nějaká země by byla ochotná poslat své vojáky do válkou zničené země. Z té by se ostatně mohlo stát tak hrozné místo k životu – horší, než dosud je –, že by Palestinci masově utekli do Egypta. Amidror říká, že ani to Izrael nechce.
„Nemůžeme je nutit, aby odešli. Pokud chtějí, pomůžeme jim. Jsem si jistý, že pokud to opravdu udělají, v Izraeli kvůli tomu nikdo plakat nebude,“ uzavírá.
