„Máme na stole všechny možnosti, jak by to mohlo skončit,“ odpověděl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari na dotaz, co bude po pozemní operaci izraelské armády do Gazy. „Vláda rovněž jedná o tom, jak by to mohlo vypadat. Je to také globální téma, záleží i na tom, jak bude vypadat situace v regionu,“ dodal Hagari.
Izrael připravuje pozemní operaci do Pásma Gazy, aby zničil palestinské radikálně islamistické hnutí Hamás, které EU, Izrael, USA i některé další země považují za teroristickou organizaci. Důvodem je bezprecedentní rozsáhlý pozemní a vzdušný útok, který Hamás vůči Izraeli provedl 7. října.
Od té doby izraelská armáda Pásmo Gazy už masivně bombarduje a uvalila na něj totální blokádu. Útok Hamásu si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů, a na 200 lidí při něm Hamás unesl do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování má už přes 2 800 obětí.
Jiný mluvčí izraelské armády, Richard Hecht, nicméně sdělil, že další fází války s Hamásem nemusí být pozemní ofenziva, Bližší podrobnosti k možnostem, jak by tato akce mohla vypadat, neuvedl.
„Připravujeme se na další fáze války. Neřekli jsme, jak budou vypadat. Každý mluví o pozemní ofenzivě. Mohlo by to být něco jiného,“ řekl podle Reuters na pravidelném brífinku s novináři Hecht, který má oficiálně funkci „mezinárodní mluvčí“ izraelské armády.
Hamás zveřejnil první video s rukojmím. Přijďte pro nás do Gazy, prosí dívka |
Pásmo Gazy, které je menší než Praha a nyní v něm žije na 2,3 milionu lidí, Izrael obsadil po šestidenní válce v roce 1967 spolu s jordánským Západním břehem a východním Jeruzalémem a syrskými Golanskými výšinami.
Z Pásma Gazy se Izrael zcela stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, kdy evakuoval dvacítku židovských osad. V roce 2007 oblast ovládlo hnutí Hamás, které předtím v roce 2006 porazilo v parlamentních volbách umírněné palestinské hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.
Izrael ve válce |
V současné izraelské vládě Benjamina Netanjahua jsou od loňského prosince i ultraortodoxní a krajně pravicové strany, jejichž představitelé, včetně několika ministrů, přilévali letos olej do ohně v izraelsko-palestinském konfliktu podporou rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu.
Co zmůže diplomacie? Blinken se vrátil od Arabů do Izraele, angažuje se i Putin |
Letos v květnu také šéf krajně pravicové vládní strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič v rozhovoru s izraelskou televizí řekl, že Izrael byl měl nejspíš Pásmo Gazy zpět obsadit, protože by se tak vyřešil „chronický problém“, jímž jsou střety s palestinskými teroristickými skupinami z tohoto území.
„Pravděpodobně přijde čas na návrat Gazy, rozpuštění Hamásu a demilitarizaci Gazy,“ prohlásil Smotrič, který je i ministrem financí. V tomto rozhovoru v květnu Smotrič zdůraznil, že kabinet o takovém tématu nejedná. Podobně se v polovině května vyjádřila i ministryně Orit Strooková, členka Smotričovy strany, která označila za „chybu“, že se Izrael z Pásma Gazy v roce 2005 stáhl.