„Lukašenkův režim dnes Bělorusům žijícím v zahraničí odepřel možnost získat nové pasy na diplomatických misích. Spolu s hostitelskými zeměmi pracujeme na tom, abychom tuto situaci vyřešili, a také připravujeme nový běloruský pas,“ napsala v úterý lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na síti X.
Dodala, že si stát přestal plnit svou povinnost starat se o občany. „My však nepřestaneme!“ slibuje. V jednom z dalších tweetů pak Bělorusy varovala, aby před cestou do vlasti raději dali přednost svému bezpečí. „Nevracejte se jen kvůli propadlému pasu, neriskujte pronásledování. Žádný dokument nestojí za vaši svobodu,“ apeluje.
Dekret běloruského prezidenta totiž může mířit právě na ty, kteří do exilu utekli během masivních protivládních protestů z roku 2020, na kritiky režimu a lídry opozice. Za poslední tři roky Bělorusko opustilo kolem 200 až 300 tisíc lidí. Ti všichni si teď své doklady mohou vyřídit jen v Bělorusku, jedinou výjimkou jsou už podané žádosti.
Denying passports to Belarusians abroad is yet another ploy by Lukashenka. It's not just the regime's revenge against those in exile but also an attempt to pressure the democratic nations hosting them. Encouraging Belarusians to return is an obvious trap. We won't fall for it. https://t.co/EPtUnGKyHj
Konkrétně nařízení říká, že doklad může být obnoven výhradně tam, kde měl žadatel trvalý pobyt před tím, než se rozhodl zemi opustit. Kromě cestovatelů se dekret vztahuje i na majitele nemovitostí a automobilů. Ti musí být fyzicky přítomní prodeji jejich majetku, nebo si přímo v Bělorusku zajistit plnou moc. Stejně tak už lidé na ambasádách nemohou nahlásit ani narození dítěte.
Mnohým se tak nyní může stát, že je režim pod záminkou byrokratických nezbytností donutí k návratu – a ven už je nepustí. Těm, jimž se to podaří, zase v jejich novém domově hrozí, že bez platných dokladů začnou mít problémy s tamními úřady. Prakticky se z nich mohou stát i nelegální migranti.
Sama Cichanouská se před třemi lety odstěhovala do Litvy. Agentuře AP řekla, že právě Litva spolu s Polskem Bělorusům vydává „cizinecké pasy“, které jim umožňují v těchto zemích zůstat.
Dvě patra a ostnatý drát. Bělorusko chtělo zavírat demonstranty do tábora |
Dekret už „silně odsoudila“ Evropská unie. „Je to bohužel poslední z řady akcí, jež režim podnikl proti běloruským exulantům, kteří museli uprchnout ze země, aby unikli represím. Je to pokus donutit je k návratu a čelit pravděpodobným represím ze strany Lukašenkova režimu. Opět to ukazuje naprostou neúctu režimu k základním právům jeho občanů,“ řekl mluvčí Evropské komise pro mezinárodní záležitosti a bezpečnostní politiku Peter Stano.
Dodal, že „EU bude i nadále stát za běloruskými občany, kteří usilují o svobodu a demokracii“. Na otázku možného azylu pro Bělorusy žijící v exilu řekl, že Unie ještě musí zjistit, jaké konkrétní dopady na ně bude dekret mít.
 |
Společné prohlášení pak vydaly i Norsko, Velká Británie a Island. „V době, kdy si připomínáme tříleté výročí hluboce chybných a zfalšovaných prezidentských voleb z roku 2020, bych ráda znovu vyjádřila naši pevnou solidaritu s běloruským lidem, který čelí neúprosným a systematickým represím, a naši podporu jeho nadějím na svobodnou a demokratickou budoucnost,“ uvedla v pátek norská velvyslankyně při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Anne-Kirsti Wendel Karlsenová.
Připomněla, že existují přesvědčivé důkazy o „rozsáhlém a pokračujícím porušování lidských práv všech složek běloruské společnosti“. „Represivní politika v posledních dvou letech neustále sílí,“ řekla také. Lukašenkův krok odmítlo rovněž americké ministerstvo zahraničí. To dekret označilo za „poslední z dlouhé řady cynických odmítnutí základních povinností režimu vůči svému lidu“ a „další formu útlaku a odplaty“.
Morálně Lukašenko prohrál už dávno, stát se teď může cokoliv, říká expert |
„Rozhodnutí bude mít následky pro všechny Bělorusy. Rodinám to zabrání získat občanství a cestovní dokumenty pro své děti, pro Bělorusy v zahraničí už bude rovněž téměř nemožné udržet si kontrolu nad svými domovy a majetky v Bělorusku,“ kritizuje s tím, že Spojené státy konzultují s evropskými spojenci i běloruskou opozicí v čele s Cichanouskou, jak Bělorusům pomoci.
Zlomové prezidentské volby se odehrály na počátku srpna 2020. Podle režimu tehdy Lukašenko obhájil mandát s 80 procenty hlasů, zatímco Cichanouská, jež tehdy kandidovala za svého uvězněného manžela Sjarheje, prý dostala jen necelých 10 procent. Podle opozice hlasování doprovázely podvody, režim také zakázal účast nezávislých pozorovatelů. Za skutečného vítěze voleb se tehdy prohlásila opoziční kandidátka a lidé ji vyšli podpořit do ulic.
Běloruská policie však demonstrace brutálně potlačila. Mnohé protestující zmlátila přímo na ulici, jiné mučila ve vězení. Podle lidskoprávní organizace Viasna je dnes v Bělorusku více než 1 500 politických vězňů.
31. března 2023 |
