Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvOrganizace není oprávněna zasahovat do politických, rasových, náboženských či vojenských záležitostí jednotlivých zemí. Od roku 1985 může Interpol žádat o informace ke všem případům označeným jako teroristické. Má statut stálého pozorovatele při OSN.
V současnosti Interpol sdružuje 195 zemí včetně Česka, které se stalo členem v září 1993. Bývalé Československo své členství „zmrazilo“ v roce 1952; obnovilo jej formální žádostí v roce 1990. Tuzemská pobočka Interpolu nyní spadá pod Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezídia. Po loňské invazi Ruska a na Ukrajinu řada států požadovala vyloučení či pozastavení členství Ruska v Interpolu, Rusko však členem zůstává.
Počátky Interpolu sahají těsně před začátek první světové války, kdy moderní vyšetřovací metody byly ještě v plenkách a zločinci za hranicemi svého domovského státu prakticky nepolapitelní. Zejména o vzájemné spolupráci v chytání zločinců v cizině proto jednali na prvním kongresu v dubnu 1914 v Monaku policejní šéfové několika evropských zemí. Válka ale vše odložila.
Mezinárodní komise kriminální policie (ICPC), předchůdce Interpolu, vznikla tedy až na druhém kongresu ve Vídni v září 1923. V boji proti mezinárodnímu zločinu se tehdy spojilo 17 zemí, bylo mezi nimi i bývalé Československo.
Po nezbytné reorganizaci Interpolu v 50. letech a s novým statutem přišla i změna sídla z Vídně na Paříž (od roku 1989 je jím francouzský Lyon) a od roku 1956 i dnešní název: Mezinárodní organizace kriminální policie - Interpol (ICPO - Interpol). Jeho nejvyšším orgánem je Valné shromáždění.
Interpol poskytuje podporu při vyšetřování, odborné znalosti a školení orgánům činným v trestním řízení po celém světě a zaměřuje se na tři hlavní oblasti nadnárodní trestné činnosti: terorismus, počítačovou kriminalitu a organizovaný zločin. Jeho široký mandát zahrnuje prakticky všechny druhy trestné činnosti, včetně zločinů proti lidskosti, dětské pornografie, obchodu s drogami a jejich výroby, politické korupce, porušování práv duševního vlastnictví a také trestné činnosti takzvaných bílých límečků (zahrnují ekonomickou, finanční a počítačovou kriminalitu).
Generální sekretariát, který zajišťuje každodenní činnost Intrepolu, poskytuje členským zemím řadu odborných znalostí a služeb. Spravujeme 19 policejních databází s informacemi o trestných činech a pachatelích (od jmen a otisků prstů až po odcizené pasy), které jsou zemím přístupné v reálném čase. Nabízí podporu při vyšetřování, jako jsou forenzní analýzy a pomoc při pátrání po uprchlých osobách po celém světě.
Interpol zaměstnává přes tisíc lidí z 124 zemí světa. Jeho roční rozpočet byl loni ve výši 160 milionů eur, financován byl z 43 procent z členských příspěvků zemí, zbytek tvořili dobrovolníci, firmy i jednotlivci. Ke své činnosti využívá čtyř oficiálních jazyků: angličtinu, francouzštinu, španělštinu a arabštinu.
V listopadu 2021 byl prezidentem Interpolu zvolen šéf policie Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Mandát mu vyprší v roce 2025. O nejvyšší úřad v této mezinárodní policejní organizaci se tehdy ucházela také plukovnice české policie Šárka Havránková, která nyní vede Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci, pod které spadá spolupráce ČR s Interpolem. Havránková se v říjnu 2019 stala vůbec první Češkou v historii, která se dostala do vedení Interpolu - stala se viceprezidentskou pro Evropu.
Loni ve Francii zahájili soudní vyšetřování Raísího. Dva Britové na něj podali trestní oznámení, protože je podle nich zodpovědný za mučení, kterého se dopustila policie pod jeho velením.
Se skandály se v minulosti potýkali i další dnes již bývalí prezidenti Interpolu. V roce 2008 například kvůli podezření z korupce rezignoval jeho šéf Jackie Selebi, který byl o dva roky později byl odsouzen k 15 letům vězení. V roce 2020 byl bývalý šéf Interpolu Meng Chung-wej v Číně odsouzen k trestu 13,5 roku vězení za úplatkářství a zneužití moci. Z funkce prezidenta Interpolu odstoupil již v roce 2018.
