Do nemovitostního trhu Švédsko poprvé zasáhlo v 80. letech minulého století. Tehdy zrušilo přísná omezení poskytování úvěrů, což ovšem vedlo ke kolapsu trhu a desetimilionová země upadla do recese. Z toho se Švédsko nakonec dokázalo vzpamatovat a ceny nemovitostí opět prudce vzrostly. V současnosti tak průměrná cena jednopokojového bytu ve Stockholmu činí v přepočtu zhruba něco přes deset milionů korun.
Nyní ale nemovitostní trh v zemi opět zamrzá a Švédové s obavami hledí do budoucnosti. „Trh se téměř zastavil,“ řekl Jens Henriksson, generální ředitel jedné z největších bank v zemi Swedbank pro agenturu Reuters.
Banky proto bedlivě sledují středně velké realitní firmy v zemi, z nichž některé jsou zatíženy dluhem, který vznikl během desetiletí nejnižších úrokových sazeb a prakticky volných peněz.
Ve významném propadu se ocitla nemovitostní skupina SBB, která si půjčila třináct miliard dolarů na nákup veřejných nemovitostí včetně sociálních bytů, státních úřadů, škol, nemocnic a policejních stanic. Nyní jí ale rychle dochází hotovost.
Švédská zkušenost z devadesátých let, kdy banky zabavily velké množství nemovitostí, které sloužily jako zástava pro úvěry, zemi nyní dává návod, jak se vypořádat i s touto krizí. Švédské realitní společnosti, které se potýkají s finančními problémy, jsou tak nyní pod přísným dohledem.
Ve Švédsku klesly ceny nemovitostí, zemi to může uvrhnout do silné recese |
„Pokud bychom se dostali do problémů, samozřejmě bychom si zástavu vzali,“ řekl Henriksson ze Swedbank. „Převzali bychom nemovitosti a prodali na trhu,“ doplnil.
„V bankovní krizi v 90. letech jsme zástavu vzali,“ připomněl Carl Cederschiold, finanční šéf Handelsbanken. „Vytvořili jsme společnost, do které jsme vložili veškeré zajištění, a vedli ji jako realitní společnost,“ řekl. „Také jsme vše se ziskem prodali,“ dodal Cederschiold.
Chyba centrální banky
Tlak na realitní firmy tedy zatím zdaleka nepolevuje. „Nízké úrokové sazby po několik let vedly k tomu, že lidé uvěřili, že je to norma,“ řekl Bo Lundgren, švédský ministr pro fiskální a finanční záležitosti na počátku 90. let. „Myslím, že centrální banka udělala velkou chybu.“
Rostoucí inflace a rostoucí úrokové sazby poslaly ceny nemovitostí strmě dolů nejen ve Švédsku. Už na začátku roku realitní experti varovali, že velkou část Evropy nemine nemovitostní zvrat. „Pokles hodnoty nemovitostí by mohl vyvolat dominový efekt, protože požadavky na další zajištění by mohly vést k vynucenému prodeji,“ uvedl již dříve poradce ředitele na úřadu pro finanční dohled Anders Kvist.
Hodnota nemovitostí v zemi padá od chvíle, kdy centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby, které zdražují úvěry. Ceny od svého vrcholu v březnu 2022 poklesly přibližně o pětinu, za čímž také stojí prudce rostoucí náklady na hypotéky.
Pokles ještě může pokračovat. Zatímco během pěti let předcházejících krachu v 90. letech se hodnota nemovitostí zdvojnásobila, od té doby ceny vzrostly rovnou pětkrát, píše agentura Reuters.
Nemovitosti jsou přitom pilířem švédské ekonomiky a tvoří 80 procent dluhu domácností. Švédové jsou kvůli půjčkám na bydlení dvakrát více zadlužení než Němci nebo Italové.
