„Nedávná roztržka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Wagnerovou skupinou zanechala v bezpečnostních a vojenských silách Kremlu díru,“ míní analytici ISW s odkazem na červnovou vzpouru, při které wagnerovci podnikli protestní tažení na Moskvu.
Dvoudenní puč ukončila dohoda, v rámci které se šéf žoldáků Jevgenij Prigožin zavázal k odchodu do běloruského exilu. Jeho muži ho mohou buď následovat, přidat se k ruské armádě nebo odejít do civilu.
Ruská Státní duma v reakci na nastalou situaci schválila tento týden změnu zákona o vojenské službě, která umožní hlavám ruských regionů vytvářet polovojenská uskupení. „Tyto nové společnosti financované z federálních a regionálních rozpočtů posílí ochranu veřejného pořádku a zajistí bezpečnost v období mobilizace, za válečného stavu,“ uvádí novela.
Blíž do Kremlu i k provokování Polska. Wagnerovci se zabydlují v Bělorusku |
Formace budou rovněž povolávány na pomoc ruskému ministerstvu vnitra, tajné službě FSB a ruskému ministerstvu obrany „při ochraně státní hranice Ruska, v boji proti sabotážím a průzkumným formacím cizích států nebo v boji proti nelegálním ozbrojeným skupinám“.
Ruské ministerstvo obrany regionální polovojenské společnosti vybaví ručními zbraněmi. Podle úřadů vzniknou tyto formace dočasně a později budou zrušeny. Všechny ruční zbraně a další arzenál předaný skupinám má být po jejich rozpuštění vrácen ministerstvu obrany.
6. července 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKreml balancuje na hraně, míní ISW
„Kreml se pravděpodobně snaží najít rovnováhu mezi dvěma protichůdnými bezpečnostními požadavky – potřebou bojeschopných formací, které by mohly plnit úkoly, jež po sobě Wagnerova armáda zanechala, a snahou nevytvářet znovu systémové hrozby pro ruský stát, které představovala rozsáhlá nezávislost wagnerovců,“ míní ISW.
„Vytvoření formálních militarizovaných státních podniků, které budou plnit úkoly v oblasti ochrany hranic a vymáhání práva, má pravděpodobně mezeru po wagnerovcích částečně zaplnit,“ dodal institut.
Prigožin měl v sídle aligátora, zbrojnici i paruky. FSB „unikly“ fotografie |
Skutečnost, že budou tyto formace decentralizované a budou fungovat pod záštitou vnitřních bezpečnostních orgánů a na náklady regionálních samospráv, podle analytiků naznačuje, že ruské vojenské vedení si dobře uvědomuje riziko znovuvytvoření silné obdoby Wagnerova uskupení, a proto se snaží omezit rozsah a moc, kterou může každá jednotlivá formace získat.
Po změně volal mimo jiné gubernátor ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, Vjačeslav Gladkov. Ten začátkem července slíbil vydat zbraně členům územní obrany podél hranice s tím, že zbraně budou předány „v rámci platné legislativy“. V té době ale zákon neumožňoval vydávat zbraně příslušníkům teritoriální obrany.
Gazprom dává žoldákům miliony, boom soukromých armád je pro Kreml hrozbou |
V Rusku od počátku invaze na Ukrajinu vznikla po vzoru wagnerovců řada soukromých milic. Nejméně dva dobrovolnické prapory, které nyní válčí na ukrajinském bojišti, sponzoruje plynárenská společnost Gazprom. V bojích na Ukrajině údajně podléhají soukromé vojenské společnosti Redut.
Na frontě působí také dobrovolnický prapor Ural, jehož muže platí ruský měďařský magnát Igor Altuškin. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v červnu nařídil všem „dobrovolnickým oddílům“, aby s ministerstvem podepsaly do konce téhož měsíce smlouvu. Kolik formací tak dosud učinilo, není jasné. Podmínka byla jedním z důvodů, proč se Prigožin rozhodl ke vzpouře.
Na vojnu nově až do třiceti let
Novela ohledně poloarmádních skupin je součástí kontroverzního zákona, podle kterého budou k povinné vojenské službě do ruské armády od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let. Až dosud byla horní věková hranice stanovena na 27 let.
Zákon umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala v rámci částečné mobilizace do armády na 300 tisíc rezervistů. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.
Rusku se nedaří v náboru nových vojáků, na obzoru je nová vlna mobilizace |
Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází i do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Obavy vzrostly zejména poté, co byla řada branců poslána bojovat do války proti Ukrajině, přestože úřady v čele s prezidentem Putinem ujišťovaly, že na bojiště žádné povolance neposílají.
