Loni v Mnichově podtrhla svoji skvostnou atletickou pouť ziskem evropského bronzu v 41 letech. Měsíc poté ukončila kariéru.
A teď tu byla s oštěpem zase. Házela na Zlaté tretře. Načež se půl hodiny podepisovala divákům.
Nápad, že do Ostravy přijede, se zrodil už loni při mítinku v Curychu. Měla však dorazit jako čestný host, ne ve sportovním.
„Jenže potom jsem začala v Praze trénovat pár lidí ve věku okolo 17 let a ukazovat jim co a jak. Dál se snažím být i sama aktivní. Nechci být rozkydlá,“ líčila.
Proto na jaře manažerovi mítinku Alfonzi Juckovi sdělila: „Mohla bych na Tretře i házet, furt ve mně něco je.“
Při trénincích své skupiny předváděla svěřencům pokusy z krátkého rozběhu. Ovšem aby zkoušela mrštit oštěpem z rozběhu dlouhého? Z tartanu? „To jsem před Tretrou udělala jen dvakrát.“
Tyčkař Duplantis psal na Zlaté tretře historii, Vadlejch ovládl oštěp |
Přesto výkonem 57,23 skončila šestá, porazila i olympijskou šampionku z roku 2016 Kolakovou a jen o metr a půl zaostala za řeckou mistryní Evropy Tzengkovou a českou jedničkou Ogrodníkovou.
Pouhých 77 centimetrů zároveň Špotákové chybělo ke splnění lehčího limitu pro srpnové mistrovství světa v Budapešti.
„Přála jsem si hodit 55 metrů, ale nakonec jsem při závodě cítila, že bych mohla mít i na šedesátku,“ tvrdila. „Jenže já se už fakt bojím v tomhle věku o zdraví, proto jsem se radši držela zpátky.“
Navíc někdejší závodní nastavení dravé lvice je definitivně pryč. Najednou působila v sektoru mnohem přátelštěji, shodly se bývalé reprezentační kolegyně Ogrodníková a Tabačková.
„Jo, ten závodní drajv mezitím z hlavy vyšuměl a nejde vrátit,“ přitakala. „Loni v září ze mě všechno spadlo, najednou jsem cítila obrovskou úlevu, že už nemusím, ale můžu.“
Lídr mužských světových tabulek roku Jakub Vadlejch ji sledoval a glosoval: „Já se už ve 32 letech cítím lehce opotřebovaný oštěpem. Klobouk dolů před Bárou, že ještě ve 42 letech takhle hází.“
Legendární Jan Železný usoudil: „Rok po kariéře se ještě technika a fyzično neztratí. Jen už nejde házet moc závodů, maximálně tak dva nebo tři do roka.“
Přesně to má Špotáková v úmyslu. V červenci odjede s rodinou na cyklistickou dovolenou. A po ní se vypraví na republikový šampionát v Táboře. „Tam snad snesou, že si s nimi zazávodí nějaká veteránka.“
A kdyby na jihu Čech překonala limit 58 metrů?
„Do Budapešti se pojedu podívat,“ oznámila.
Jako závodnice? „Ne,“ zasmála se.
„Jako divák a možná jako spolukomentátorka soutěže oštěpařek v České televizi. Na závodní úroveň už to v Budapešti není.“
