Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 vozidel pěchoty, řekl Fiala

Od ledna do května Česko Ukrajině poskytlo 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty (BVP) nebo 645 protitankových řízených střel. V úterý to oznámil premiér Petr Fiala při bilanční konferenci ministerstva obrany a Armády ČR. V zásobách armády je stále technika, kterou lze poskytnout Ukrajině, náčelník generálního štábu Karel Řehka možnosti pravidelně vyhodnocuje, řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Za prvních pět měsíců Česko podle Fialy Ukrajině dále poskytlo 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany, 57 tisíc nábojů pro kanony a kanonové houfnice a 144 protiletadlových prostředků.

Součástí dodávek byly i další vojenský materiál, výstroj, náhradní díly, pohonné hmoty či materiál radiační, chemické a biologické ochrany. Vláda podle premiéra také koordinovala dodávku dalších stovek kusů těžké vojenské techniky formou licencí či spoluprací se zahraničními partnery.

Poznatky z války na Ukrajině armáda zohlední při nákupech a tvorbě obranné strategie, kterou chce resort obrany dokončit do září, řekla Černochová. „Na základě požadavků vojáků jsme měnili například specifikaci na pořízení dronů, protože právě v souvislosti s válkou na Ukrajině armáda zcela logicky některé akvizice přehodnocuje,“ uvedla.

Desítky tanků a houfnic, stovky vozidel. Černochová bilancovala pomoc Ukrajině

Loni poskytlo ministerstvo obrany Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 BVP, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Dále pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27.518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17 400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30 025 pistolí, 11 233 dlouhých ručních střelných zbraní a přes 4 miliony nábojů pro ruční střelné zbraně.

Posilování východního křídla NATO

Důvodem posilování východního křídla NATO je hlavně ruská agrese na Ukrajině, řekl Fiala. Víkendová vzpoura wagnerovců, kterou ukončila intervence běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, však podle Fialy ukázala na to, že situace v Rusku je mnohem méně stabilní, než by se zdálo.

„Jsou tam armády soukromého a polosoukromého charakteru, situace se může kdykoliv změnit v nestabilitu, což může být extrémně nebezpečné. Je potřeba to nepodceňovat,“ řekl premiér.

Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, obsadil jihoruský Rostov na Donu a konvoj wagnerovců mířil v sobotu do Moskvy. Vzpouru ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval Lukašenko. Putin v pondělí řekl, že členové Wagnerovy skupiny se buď mohou přesunout do Běloruska, nebo vstoupit do ruské armády.

Poškozené domy, rozbité silnice. Rusko sčítá škody po Prigožinově vzpouře

Co se týče zapojení českých vojáků v zahraničí, Česko podle Černochové jedná s dalšími zeměmi z regionu o všech variantách a možnostech. Napoví podle ní nadcházející summit NATO ve Vilniusu. „Resort ministerstva obrany a armády i náčelník generálního štábu počítají s různými variantami, kde by v budoucnu vojáci působili a plnili úkoly,“ uvedla.