„Rusové naše zařízení v prvních měsících invaze zasáhli nejméně stokrát. Útok je stále hrozbou,“ líčí zaměstnanci Institutu pro fyziku a technologii, na jehož financování se podílely USA. Charkov a jeho obyvatelé takřka denně čelí ostřelování z nedaleké ruské Belgorodské oblasti.
Před válkou byl ústav klenotem ukrajinského jaderného výzkumu – jeho experimentální reaktor vědci zprovoznili na podzim 2021. Institut sloužil coby školicí a výzkumné zařízení a věnoval se výrobě izotopů používaných v nukleární medicíně, například při léčbě rakoviny.
„Podívejte. Zde býval ovládací panel. Teď už nám není k ničemu. Celé toto místo bylo po poškození střechy vystaveno dešti a sněhu,“ říká Galyna Tolstolutská, vedoucí místního oddělení radiační materiálové vědy.
K úniku radiace zatím nedošlo
Ruská invaze nejen v Evropanech probudila strach z možné jaderné havárie. Řada lidí má stále v živé paměti katastrofu z roku 1986, kdy explodoval reaktor v Černobylu a zamořil rozsáhlé území nebezpečnou radiací.
Pozornost světa se nyní upírá zejména k Záporoží, poblíž něj stojí největší jaderná elektrárna kontinentu. Zařízení nyní ovládá ruská armáda a s přestávkami se tam odehrávají lité boje. Charkovský ústav podle expertů rozhodně nepředstavuje stejnou míru rizika, jisté nebezpečí však existuje.
Rusové evakuují okolí záporožské elektrárny, ukrajinský úder může přijít tam |
„Škody jsou značné, opravy provádíme vlastními silami. Ostřelování tohoto zařízení ze strany Ruska je úmyslné,“ míní Mykola Šulga, generální ředitel Národního vědeckého centra institutu. „Tuhle zeď zasáhlo hned sedm ruských střel,“ popsal tento týden agentuře AP, která institut navštívila.
Z neustálého napadání nukleární laboratoře Moskvu obvinila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její delegace se na místo vypravila a došla k závěru, že většina budov v areálu je poškozená, přičemž „mnohé z nich jsou zřejmě neopravitelné“. „Rozsah škod je šokující a mnohem horší, než jsme očekávali,“ konstatoval šéf MAAE Rafael Mariano Grossi.
Za „jediné pozitivní zjištění“ označil skutečnost, že z malého experimentálního reaktoru nedošlo k žádnému úniku radiace.
„Nebude to Černobyl, ale znečištění hrozí“
Ukrajinská jaderná inspekce uvedla, že ostřelování loni poškodilo topný, chladicí a ventilační systém zařízení. Zničena byla i elektrická rozvodna a dieselové generátory, takže areál zůstal po určitou dobu bez elektřiny.
„Reaktor v Charkově byl první den ruské invaze uveden do takzvaného hlubokého podkritického stavu – v podstatě do hibernace. Obsahuje mnohem méně jaderného paliva než elektrárna,“ popsal AP nukleární fyzik z univerzity v britském Surrey Paddy Regan s tím, že výzkumné reaktory jsou stokrát menší než reaktory jaderných elektráren.
„Tyto systémy poháněné urychlovači se v ničem nepodobají civilním jaderným reaktorům. Jejich cílem je vytvořit bezpečný reaktorový systém,“ dodal.
„Sestava nevytváří prakticky žádné štěpné produkty. Kromě toho se na místě nenachází žádný vysoce obohacený uran. Nebezpečí hrozí více od ruských střel a bomb než od radiace z tohoto zařízení,“ řekl časopisu Physics Today loni na jaře fyzik Matthew Bunn z Harvardské univerzity.
Až to Putin zmáčkne. Západ se chystá na ruský jaderný útok na Ukrajině |
Ukrajinská jaderná inspekce nicméně přesto varovala před možnými „vážnými následky radiace a kontaminací okolních území“, pokud by došlo k zásadnímu poškození reaktoru. Podle pracovníků ústavu by se radiace mohla rozšířit do vzdálenosti asi deseti kilometrů.
„V závislosti na povětrnostních podmínkách by se znečištění mohlo dostat i do Belgorodu za ruskou hranicí,“ uvedl zástupce ředitele centra Ivan Karnaučov. „Mohou to všechno vyhodit do vzduchu, ale radioaktivita zasáhne i je. Nebude to Černobyl, ale bude to značné znečištění,“ dodal.
Za komunistického režimu se charkovské zařízení podílelo na vývoji jaderných zbraní. Po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let USA souhlasily s financováním ukrajinského jaderného výzkumu výměnou za to, že se Ukrajina zbaví svých zásob materiálu na výrobu nukleárních bomb.
Zařízení vzniklo ve spolupráci s americkou Národní laboratoří Argonne nedaleko Chicaga. Mark Hibbs, vedoucí pracovník programu jaderné politiky Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, uvedl, že laboratoř je „jedinečným zařízením“, jehož poškození je ztrátou pro světovou vědu.
