„Býval to tady signalizační domek. Udělal jsem si v něm okno a díru na rouru od kamen,“ ukazuje a popíjí kávu. Před dveřmi má špalek, vedle něj sekyru a pilu. Dřevo různě sbírá v okolí. Když je tuhá zima, budka promrzá i odspodu, protože je postavená nad zemí a pod ní se prohání vítr. „Ale dá se to tady vytopit,“ říká, zatímco si na plotně vaří těstoviny k obědu. „K tomu osmažím cibulku, dám maso z konzervy a kečup,“ popisuje recept. A dveře má otevřené do teplého květnového dne.
Alkoholu se Novák nebrání. Když ho prý má, tak si dá. Při rozhovoru je ale střízlivý. Prý však moc nevidí, potřeboval by brýle se šesti dioptriemi. „Já si totiž ty svoje rozsedl,“ pokrčil rameny.
