Seznam předních cyklistů, kteří se s tímto typem potíží potýkali, je v posledních 10 letech až nečekaně obsáhlý. Namátkou:
Fabio Aru, vítěz Vuelty 2015,
Pauline Ferrandová-Prevotová, na silnici mistryně světa 2014,
Annemiek van Vleutenová, čtyřnásobná světová šampionka,
Joe Dombrowski, etapový vítěz na Giru.
Nebo Peter Velits, v roce 2010 třetí muž Vuelty.
Kolegové. Štybar je po zásadní operaci. Matthews zvažoval konec - a vyhrál |
Stovky hodin, během nichž pobývají v sedle, často vedou k tomu, že vnitřní svaly stlačí kyčelní tepnu a sníží průtok krve, což následně vede i ke snížení výkonu.
„Cyklisté stráví na kole v určité pozici víceméně půlku života, což tyto problémy může způsobit,“ popisuje Jiří Neumann, šéflékař českých olympioniků. „Ta céva je elastická, chronickým dlouhodobým drážděním tak dochází k jejímu poškození. Ale nelze jednoznačně říci, že dlouhodobá cyklistika poškozuje tepny v oblasti pánve. Roli může hrát i genetická dispozice.“
Zdeněk Štybar při prezentaci týmu Jayco AlUla.
Peter Velits o důsledcích omezeného průtoku krve vyprávěl: „Najednou jsem měl na kole pocit, že s nohou nemohu pořádně tahat. Jako by tam ani nebyla, jen se vezla.“
Fabio Aru přiznal: „Trpěl jsem jako pes. Byly dny, kdy jsem si na kole připadal mrtvý. Cítil jsem se hrozně a ještě hůř, protože jsem nevěděl proč.“
Než mu lékaři po roce tápání diagnostikovali v březnu 2019 problém s kyčelní tepnou, propadal se do deprese. „I přes naprosté nasazení jsem se nemohl přiblížit své obvyklé úrovni. Nebyl jsem sám sebou, a tak nebylo možné být šťastný.“
Trápící se Fabio Aru na Tour při výjezdu na Izoard.
Joe Dombrowski začal potíže pociťovat v roce 2013. „Zčistajasna jsem dostával velké křeče do levé nohy, na tréninku i v závodech. Kdykoliv jsem se snažil jet tvrději, neměl jsem v ní sílu. Jako bych šlapal naprázdno. Táhlo se to celou sezonu, bylo to frustrující. Levá noha mi začala atrofovat, měl jsem ji v průměru o 3,5 centimetru menší než druhou.“
Až speciální testy krevního tlaku v zápěstí a kotnících odhalily problém. Rovněž Štybar si stěžoval na nepochopitelné stavy, kdy navzdory kvalitní přípravě nevyvinul na kole dříve obvyklý výkon. Hledal příčiny v postcovidu nebo ve svém věku, ale i u něj byla na vině ucpávající se tepna. Operace ji měla rozšířit a více zprůchodnit.
Zabrzděný covidem. Štybar přesto vyjel do klasik, ale žaludek byl proti |
Proč však došlo k nárůstu těchto případů v pelotonu právě až v posledních letech? „Myslím, že ten problém existoval i dřív, jen byl špatně diagnostikovaný,“ usoudil Dombrowski. „Nejasnost symptomů vedla k mylným diagnózám. Lékaři nedokázali pochopit, že jde vlastně o mechanický problém. Šlapete do pedálu svého kola tak moc, až se kritická funkce artérie poškodí.“
Jak podotkl i bývalý profesionál František Raboň: „S rozvojem lékařské vědy se nyní odhalí mnohem víc věcí než kdysi. Dřív, když jste nemohli táhnout v kopci, šéfové týmu vám prostě řekli: Málo trénuješ.“
Dombrowski líčil, že zhruba rok po operaci se dokázal vrátil na výkonnostní úroveň, kterou měl před prvními příznaky potíží.
V následující sezoně dokázal vyhrát Kolem Utahu, v roce 2019 dojel dvanáctý na Giru. Dostat se zpět na kvalitní úroveň je tedy možné, ačkoliv s přibývajícím věkem to pochopitelně bude pro Zdeňka Štybara čím dál těžší.
Le coureur tchèque de 37 ans Zdenêk Štybar a subi une intervention chirurgicale pour une endofibrose de l'artère iliaque , à la fin de la semaine dernière. ⚕️
#cycling #cyclisme #ciclismo https://t.co/zHd4XczVuZ https://t.co/rCeYKnbV7x
Aruovi a Velitsovi se takový comeback nezdařil, a tak shodně necelé dva roky po operaci ukončili kariéru. Oba v 31 letech.
„Návrat do tréninku může trvat v řádech týdnů. Ale je to velmi citlivé téma, nechal bych to na ošetřujícím lékaři,“ říká Neumann.
Sedmatřicetiletý Štybar se musí obrnit i trpělivostí. Varováním mu mohou být Aruova slova: „Po operaci jsem se chtěl vrátit co nejrychleji, což byla další chyba. Vlastně jsem tak ztratil dva roky jako nic.“
