Putin se přepočítal, jásal Biden. Na Finsko v NATO odpovíme, tvrdí Kreml

Západní lídři v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem uvítali úterní vstup Finska do Severoatlantické aliance. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena zmýlil, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. Kreml už varoval, že přijme „protiopatření“. Finský vstup do Aliance podle něj zvyšuje riziko eskalace konfliktu.

„Když Putin zahájil brutální agresivní válku proti ukrajinskému lidu, myslel si, že rozdělí Evropu a NATO. Mýlil se. Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím. A společně, posíleni naším nejnovějším spojencem Finskem - budeme i nadále chránit transatlantickou bezpečnost, bránit každý centimetr území NATO a čelit všem výzvám,“ uvedl Biden.

Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO loni v reakci na ruskou na invazi na Ukrajinu. Zatímco finský vstup ratifikovalo všech třicet dosavadních členů Aliance, Stockholm zatím nemá souhlas Turecka a Maďarska. Finsko, které má s Ruskem společnou hranici, v úterý oficiálně ukončilo přijímací proces.

Biden poukázal na skutečnost, že přijetí Finska bylo nejrychlejší novodobé historii NATO a vyzval Ankaru a Budapešť, aby vstup Švédska ratifikovaly.

Rázem je tu dvakrát delší hranice s Ruskem. Finsko vstoupilo do NATO

Finsku pogratuloval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Členství v NATO je podle něj jedinou zárukou bezpečí v této části Evropy.

O přístup do NATO dlouhodobě usiluje i Kyjev, který žádost o přijetí už podal. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg na konci února uvedl, že Ukrajina se členem stane, bude se ale jednat o dlouhodobý proces.

„Finsko učinilo správnou volbu. NATO je též klíčový cíl pro Ukrajinu,“ uvedl v úterý vedoucí Zelenského kanceláře Andrij Jermak.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do Aliance český premiér Petr Fiala. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského ruská agrese na Ukrajině severské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese.

Finský prezident Sauli Niinistö v úterý podotknul, že Finsko bude nyní pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení Švédska. Také britský premiér Rishi Sunak apeloval na „všechny členy“ NATO, aby přijetí Švédska schválili.

O plné podpoře Švédsko ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. „Finsko je nyní členem NATO - to je dobrá zpráva a výhra pro transatlantickou bezpečnost. S Finskem se naše obranná aliance rozrůstá o silného přítele. Čekající přistoupení Švédska má naši plnou podporu,“ řekl.

Odpovíme ve správný čas, vzkázal Kreml

Kreml už varoval, že přijme „protiopatření“. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že finský vstup do NATO zvyšuje riziko eskalace konfliktu.

„Rusko na vstup Finska do Aliance odpoví beze spěchu. Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Rusové řeší „osvobození bratrského Finska“, protože vstupuje do NATO

Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat. „Hluboce se mýlí,“ řekl k tomu Rjabkov.

Podle Stoltenberga finské členství posílí obranyschopnost aliance a zvýší bezpečnost země, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice. „Vysílá jasnou zprávu, že každý národ má právo si zvolit svou vlastní cestu,“ řekl. Ruský prezident Putin podle něj dosáhl invazí na Ukrajinu pravého opaku toho, co zamýšlel. Chtěl zabránit rozšiřování aliance, právě to se však v důsledku stalo, upozornil Stoltenberg.