Problémy, s nimiž se u dětí setkávají, se liší podle věku. „V mateřských školách a na prvním stupni základních škol pracovníci nejčastěji řeší špatné vztahy mezi dětmi v třídních kolektivech a skupinách, ve čtvrtých a pátých třídách a na druhém stupni už jsou to agresivní projevy vedoucí k šikaně,“ nastínila mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
U dětí okolo deseti let už se vyskytuje i sebepoškozování nebo agresivita na internetu. „V tomto věku žáci začínají experimentovat s návykovými látkami. Mezi nimi v současné době vyčnívají například nikotinové sáčky, kratom a HHC,“ jmenovala Chlebounová.
Poradci řeší také záškoláctví nebo větší počet omluvených hodin, takzvané skryté záškoláctví. Právě tento problém se po pandemii začal u studentů objevovat častěji.
Školy chtějí více sociálních pedagogů. Ti neučí, ale komunikují s rodinou |
„Absence je obecně vyšší než v době před covidem. Souvisí s tím také nižší motivace žáků k učení, nižší sebekontrola a vyšší závislosti na mobilních telefonech, tabletech, počítačích a technice obecně,“ popsal situaci na školách mluvčí Ostravy Petr Havránek. To potvrzují také ředitelé škol v dalších městech.
Například v Havířově dvanáct ze sedmnácti škol uvedlo, že problémy se u žáků vyskytují ve větší míře než před obdobím distanční výuky související s pandemií. Služeb výchovných poradců školy nyní využívají prakticky denně.
„Zhoršila se pracovní morálka některých žáků. Ztratili pracovní návyky, jako je vstávání, učení se či dochvilnost, a celkově mají větší potíže dodržovat nastavená pravidla,“ přiblížila mluvčí Havířova Rosalie Seidl Pokorná.
Ve vyloučených lokalitách je problémů více
Žáci mají problémy s respektováním autorit, zhoršily se u nich rovněž sociální vztahy, jejich chování v kolektivu a častější jsou i psychické problémy, které se však řeší mimo školní zařízení.
V Bruntále aktuálně ve školách zřizovaných městem působí sedm výchovných poradců. I tam jejich služby nyní využívají téměř denně. Zvýšený výskyt rizikových forem chování zaznamenali také na školách v Karviné.
Při řešení problémového chování u dětí je však podle odborníků nutné vycházet i ze sociálního složení ve třídách. „S žáky ve vyloučených lokalitách, kde jsou především nízkopříjmové rodiny a rodiny se špatným sociálním zázemím, se musí pracovat intenzivněji a musí se hlídat i jejich docházka na výuku,“ přiblížila Seidl Pokorná.
Naše děti žijí v nebezpečně bezpečném a zidealizovaném světě, říká psycholog |
Důležitost individuálního přístupu k jednotlivým studentům zdůrazňují také odborníci z pedagogicko-psychologických poraden. „Velmi záleží na tom, jak funguje rodina, co se v ní děje a kolik času dítěti věnuje. Od toho se odvíjí i chování dětí, jejich pracovní návyky a motivace pro školu,“ vysvětlila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava Marie Schindlerová a potvrdila, že aktuálně řeší zvýšený počet požadavků.
Podle ní to ale má souvislost i s tím, že v Ostravě je nedostatečná síť pedopsychologů (psychologů zaměřených na děti). Těch je nedostatek v rámci celého kraje i ve zbytku Česka.
V kraji celkově aktuálně působí na šest set výchovných poradců a více než pět set školních metodiků prevence. Většina školních zařízení má k dispozici obě tyto funkce a v mnoha případech je zastává jeden člověk.
