Vývoj a výroba vesmírných raketových nosičů není nic jednoduchého, což demonstruje řada neúspěchů při pokusech o let nově vyvinutých raket. Naposledy to zažila Evropská vesmírná agentura s raketou Vega C, které loni v prosinci selhal druhý stupeň. Chyba na druhém stupni rakety byla podle prvních informací patrně příčinou neúspěchu i u prvního letu japonské rakety H3.
Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit zhruba 14 minut po startu.
Sedmapadesát metrů dlouhá raketa měla do vesmíru vynést satelit ALOS-3 určený ke zlepšení reakce na přírodní katastrofy a vybavený navíc experimentálním infračerveným senzorem pro detekci severokorejských balistických raket.
„Ukázalo se, že raketa nemůže dokončit svou misi, a proto byl vyslán příkaz k destrukci,“ uvedl k selhání rakety komentátor živě přenášeného startu z japonské vesmírné agentury JAXA. „Co se tedy stalo? To budeme muset zjistit prozkoumáním všech dat,“ doplnil.
Později ředitel JAXA pro realizaci startu, uvedl, že druhý stupeň i s nákladem spadl do hlubokého moře u východního pobřeží Filipín.
Při únorovém pokusu Japonsko start rakety zrušilo, protože se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Dnešní selhání je ale podle odborníka citovaného Reuters ještě výrazně závažnější a bude mít značný dopad na budoucnost japonského kosmického programu.
Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu již v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění.
H3 je dlouhá přibližně 60 metrů a může nést větší náklad než předchozí 53metrová H-2A. Náklady na start rakety vyvinuté agenturou JAXA a firmou Mitsubishi Heavy Industries jsou podle agentury AP přitom o zhruba polovinu nižší a činí asi 50 milionů dolarů (cca 1,11 miliardy korun). Dosaženo toho bylo díky zjednodušení konstrukce, výroby a provozu. Hlavní motor na vodíkové palivo je nově vyvinutý a díky změně způsobu spalování používá méně dílů.
Podle Reuters by raketa H3, měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce.
Oprava: V textu jsme opravili špatně uvedenou výši nákladů na start.
