Hlavní pozornost mise Artemis I je upřena na loď Orion, která má za cíl dostat se k Měsíci a zpět na Zemi a ověřit tak podmínky a dráhu, kterou v další fázi programu Artemis využije loď s lidmi na palubě.
Zajímavý však je také doprovodný program v podobě malých satelitů typu cubesat, které minulý týden spolu s lodí Orion vynesla do volného vesmíru raketa SLS. Víc jsme o jejich úkolech psali již před původně plánovaným startem na přelomu srpna a září.
Přehled nanosatelitů, které budou vypuštěny během mise Artemis I.
Jak se ukázalo, ne všem těmto satelitům svědčil odkládaný start a u některých z nich se objevily problémy. Bohužel asi nejvíc budou mrzet potíže, které nastaly u jednoho z nejambicióznějších projektů, jímž je sonda Omotenashi (Outstanding Moon Exploration Technologies Demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor), která se měla dostat na měsíční povrch. Podle japonské vesmírné agentury JAXA musela být celá akce zrušena, protože sonda Omotenashi nemá dostatek energie.
Omotenashi je cubesat formátu 6U o rozměrech 10 × 20 × 30 cm a hmotnosti přibližně 14 kg. Skládá se z malé povrchové sondy (715 g), retromotoru modulu (cca 4,3 kg) a orbitálního modulu ( asi 8,5 kg).
Po oddělení od rakety SLS měla Omotenashi provést jediný manévr, který ji měl navést na sestupnou dráhu u Měsíce.
„Po oddělení od rakety nebyla JAXA schopna navázat spojení s cubesatem Omotenashi do 22. listopadu a 2:00 japonského času. Bylo tak rozhodnuto, že manévr označovaný jako DV2 potřebný pro přistání na Měsíci nebude možné provést,“ říká agentura v prohlášení.
Měl to být jeden z nejzajímavějších vedlejších projektů mise Aretamis. V plánu bylo pro přistání využít maličký raketový motor a jakési airbagy a ukázat tak levnou cestu ke zkoumání naší přirozené oběžnice.
Cubesat se měl nejdřív roztočit a nafouknout airbag. Na konci sestupné fáze měl být orbitální modul odhozen a zároveň mělo dojít k zažehnutí raketového motoru na tuhé palivo. To mělo stroj téměř zastavit ve svislé poloze ve výšce sto až dvě stě metrů a poté se měla uvolnit povrchová sonda, jejímž cílem bylo dopadnout na povrch Měsíce volným pádem. Airbagy a mechanismus tlumení nárazů přitom byly navrženy tak, aby zajistily přežití zařízení při dopadu.
Cílem bylo jednak ověření této přistávací technologie, ale také následně sledování podmínek na povrchu Měsíce.
I tak nebude cesta Omotenashi zcela zbytečná. Pokud se podaří se sondou navázat spojení, bude možné ji použít pro vědecká měření ve vesmíru. Japonský tým se nyní zaměřuje na zkoumání příčin událostí, k nimž došlo, a na analýzu dat získaných na oběžné dráze. Sonda by přitom mohla postupně nabírat energii, pokud bude její směr osy otáčení konstantní. Mohlo by tak dojít k dostatečnému osvětlení solárních článků.
Odborníci z JAXA očekávají, že solární články se budou postupně otáčet směrem ke Slunci přibližně od března příštího roku.
21. listopadu 2022 |
Problémy mohou mít i další cubesaty
Odložený start může způsobit, že ani další satelity nebudou dělat, co by měly. NASA musela po zářijovém vrácení SLS s Orionem a sondami do haly dobíjet některé baterie na cubesatech, ale nemohla se dostat ke všem z nich. Agentura přitom neuvedla oficiální seznam těch cubesatů, které byly nebo nebyly dobíjeny.
Podle serveru Space zatím nejsou informace o sondě LunIR od organizace Terran Orbital. Poslední tweet je z 16. listopadu, kdy raketa SLS vynesla svůj náklad od vesmíru. LunIR je 14kg družice, která měla proletět kolem Měsíce a pořídit spektroskopický a termografický záznam jeho povrchu. Také měl být vyzkoušen elektrický pohon s nízkým tahem označovaný jako elektrosprejový pohon.
Kontakt se nepodařilo navázat se sondou NEA (Near Earth Asteroid), ale stále probíhají snahy o její záchranu pomocí anténní sítě NASA Deep Space Network. NEA má kroužit na heliocentrické dráze za pomoci solární plachty a hledat známky po blízkozemních asteroidech.
Stejný problém má i zařízení Team Miles, které mělo ve vesmíru otestovat nový plazmový pohon, který jeho tvůrci označují jako ConstantQ Model H. Dalším cílem bylo otestovat komunikaci v pásmu S na vzdálenost čtyř milionů kilometrů.
21. července 2022 |
