Dlouhé přípravy, plány, testování a mnoho desítek utracených miliard nyní vyústilo v okamžik, kdy na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral stojí raketa SLS (Space Launch System) společně s lodí Orion, která se měla podle plánu vydat v pondělí ve 14:33 na svou cestu k Měsíci.
Podle aktuálních informací se start ovšem posouvá kvůli závadě na chlazení jednoho z motorů. Dnešní start se tak odkládá na pátek 2. září. NASA se nakonec rozholda ještě o den start posunout na sobotu 20:17 našeho času.
Tento start bude bez posádky a pokud se nepovede ani v sobotu, je zde ještě možnost odstartovat 5. září, další startovací okna budou k dispozici až za další dva týdny. Vypuštěním SLS bude zahájena horká fáze programu Artemis, jak NASA pojmenovala své plány na návrat lidí na Měsíc. Kolik fází bude Artemis mít, zatím není jisté, jasné už je ovšem to, že lidé na měsíční povrch vstoupí při misi Artemis III, tedy při třetí fázi programu, ale to se stane nejdříve v roce 2025.
Nyní jsme teprve u prvního kroku Artemis I, který obstará zcela nová raketa a loď. SLS má větší raketové motory na tuhé palivo než raketoplány a také používá upravené motory RS-25 na kapalný vodík a kapalný kyslík, známé ještě z dob raketoplánů..
21. července 2022 |
Základní stupeň rakety se vedle motorů skládá z pohonných nádrží, avioniky a souvisejícího vybavení. Nad hlavním stupněm je umístěn kryogenní pohon (ICPS) určený pro pohon ve vesmíru. Celý stupeň, který částečně uzavírá ICPS a je vybaven adaptérem, který mění průměr rakety.
Nyní připojený adaptér stupně Orion, který je umístěný mezi SLS a samotnou lodí, obsahuje několik malých družic CubeSat pro misi Artemis I. Jeden z nich se vydá na dvouletou cestu k asteroidu, přičemž využije plachtu na solární vítr. Další nanosatelit obsahuje vzorky kvasinek. Na nich chce firma vyzkoušet, jaký vliv má úroveň záření ve volném vesmíru v různých vzdálenostech od Země na živé organismy.
Další cubesaty, které budou vypuštěné u Měsíce, budou například hledat na Měsíci vodu a jiné důležité látky nebo mapovat jeho povrch a procesy. Dokonce jeden z těchto malých satelitů obsahuje malý přistávací modul, který by mohl sledovat podmínky na povrchu Měsíce. K přistání využije maličký raketový motor a jakési airbagy.
19. března 2021 |
Nosič SLS pro misi Artemis I je po Saturnu 5 nejmohutnější raketou s výškou 98,1 m (Saturn 5 měl 110,6 m), který může k Měsíci dopravit až 23 tun užitečného nákladu. Během startu a letu ze Země vyvine SLS maximální tah o 15 % více než u rakety Saturn V.
Evropský modul ESM
Na misi Artemis I se podílí Evropská vesmírná agentura (ESA). Její Evropský servisní modul (ESM) je součástí lodi Orion, pro níž opatřuje vzduch, elektřinu, udržuje správnou teplotu, řídí kurz a zajišťuje pohon. V rámci mise Artemis I se budou testovat všechna zařízení včetně ESM. Test bude zatím kontrolovat figuríny, které jsou vybaveny sadou senzorů a budou usazeny v křeslech Orionu.
ESM váží přes 15 tun a společně s Orionem měří na výšku 7,3 metru. ESA toto klíčové zařízení pro misi vyšlo na 600 milionů eur (14,9 miliard korun) včetně nákladů na testování a vývoj. Plánované je dodání dalších šesti ESM, z nichž jeden je už připraven v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral.
Cesta kolem Měsíce a zpět
Po startu se vydá SLS za pomocí připojených dvou obrovských raketových motorů na tuhá paliva a hlavního stupně do vesmírného prostoru na nízkou oběžnou dráhu Země. Poté zaúřaduje kryogenní ICPS a vyšle loď Orion na cestu k Měsíci. Také budou vypuštěny cubesaty.
Posléze se od Orionu oddělí i ICPS a pak už bude pohyb lodi záviset jen na Evropském servisním modulu. Za jeden až dva týdny dorazí loď k Měsíci, k němuž se přiblíží a bude kolem něj obíhat šest až devatenáct dní v opačném směru, než je jeho rotace.
Plán mise Artemis I
Po uplynutí určené doby znovu využije gravitaci Měsíce, aby se mohla vydat na cestu zpět. Na Zemi se vrátí po 42 dnech od startu, kdy přistane v oceánu.
Data z této mise poslouží jako základ letu s posádkou v rámci mise Artemis II v roce 2024.
O rok později by mohl na povrch naší přirozené družice vstoupit i člověk. Ačkoliv termín ještě není potvrzen, NASA nedávno zveřejnila vybrané oblasti, kam by měl přistávací modul s astronauty dosednout.
U jižního pólu
Všechna vybraná místa jsou u sebe poměrně blízko a nacházejí se u jižního pólu Měsíce. Byla vybrána proto, že jsou neustále zahaleny ve stínu, takže nabízejí relativně stabilní podmínky a také kvůli tomu, že jsou poměrně málo prozkoumané člověkem.
„Některé z navrhovaných lokalit v těchto oblastech se nacházejí mezi nejstaršími částmi Měsíce a spolu s trvale zastíněnými oblastmi poskytují příležitost poznat historii Měsíce prostřednictvím dosud neprozkoumaných měsíčních materiálů,“ řekla Sarah Nobleová z NASA.
Americká vesmírná agentura si od výběru těchto oblastí také slibuje, že by v budoucnu mohly sloužit k delšímu pobytu astronautů i proto, že by se zde mohla nacházet zmrzlá voda.
Vše ovšem bude možné rozhodnout až po jejich prozkoumání včetně analýzy vzorků hornin, které lidé přivezou zpátky na Zemi.
Součástí programu Artemis je i vyslání prvního evropského astronauta na Měsíc. V plánu je tak učinit do konce desetiletí, závisí to však na dohodách s americkou vesmírnou agenturou NASA i na úspěchu první a druhé mise. Šanci má sedm astronautů – dva Italové, dva Němci, Dán, Brit a Francouz; pro Artemis budou vybráni tři z nich, uvedl nedávno na tiskové konferenci šéf ESA Josef Aschbacher.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o přesunu startu na sobotu
Aktualizace: Doplnili jsme informace o odložení startu
Oprava: Upravili jsme informace o motorech RS-25
