Především jako šanci pro lidi, kteří nemají dostatek financí na koupi vlastního bytu, ale zároveň nechtějí vynakládat peníze na mnohdy předražené nájmy, vidí vedení Žďáru plánovaný vznik domů s družstevními byty. Radnice již vyhlásila záměr na jejich výstavbu ve dvou lokalitách. Jde o bývalou výměníkovou stanici poblíž centra města, kde v minulosti fungoval klub Batyskaf, a objekt někdejších jeslí v ulici Okružní-horní.
Desítky družstevních bytů, jež by tam mohly být postaveny, nechce ale radnice budovat ve své režii. „Hledáme investora s tím, že by pak třeba město za poskytnuté pozemky získalo v objektu recipročně nějaké byty. Část by tak byla naše, část družstva, respektive družstevních podílníků,“ vysvětlil žďárský starosta Martin Mrkos.
Pokud se k vyhlášenému záměru objeví zájemci, plánuje vedení města udělat anketu, aby zjistilo, jaký je o tento typ bydlení zájem.
„Vidím to jako racionální cestu k bydlení, které není nájemní, ale zároveň ani klasická developerská ‚palba‘, kde musíte sehnat obrovskou hypotéku. Zájemci nebudou vlastnit byt, ale družstevní podíl, který je ale normálně obchodovatelný a hodnotově odpovídá danému bytu,“ vysvětlil Mrkos.
Výhodou podle něj navíc je, že pro družstvo není prioritou generování zisku, prostředky potřebuje jen na pokrytí nákladů na provoz. „Ceny družstevního bydlení jsou také obvykle nižší, navíc splátka družstevního podílu může trvat delší dobu než u hypoték,“ zmínil starosta.
Nejprve půjde k zemi stará zástavba
Na místě Batyskafu, který nedávno Žďárští pořídili od městské společnosti Satt, si zástupci radnice po zbourání stávající chátrající stavby představují vznik domu s více než třemi desítkami bytů i nebytovými prostorami. Jejich konkrétní počet však vzejde až z případného projektu.
„V budově nyní funguje ‚šatník‘ pro ukrajinské uprchlíky, menší sklad pro další neziskovou organizaci a spodní část se nárazově využívá pro kulturní akce. Všechny tyto aktivity jsou dočasné,“ upřesnila Blanka Sobolová, mluvčí žďárské radnice.
Město koupilo budovu v lednu, a to za zhruba 2,5 milionu korun. Jde o lukrativní lokalitu téměř v centru, mezi bazénem a náměstím Republiky.
Druhou lokací pro plánovaný dům s družstevními byty jsou bývalé jesle v ulici Okružní-horní. I tuto nemovitost, jež také není v dobrém stavu, město vlastní. Od něj si tam prostory pronajímá více sociálních služeb, v klubovnách se střídají hlavně nízkoprahové spolky pracující s dětmi i další subjekty.
Bydlení pro lidi nad padesát let
Právě možnost využití části areálu dětmi chce ale radnice zachovat. „Uměl bych si v domě představit nějaký doplňkový prvek - třeba v podobě komunitního centra či zařízení, které by pak šlo lehce přestavět na mateřskou školu v případě, že bychom v tomto směru potřebovali navýšit kapacity,“ objasnil Mrkos.
Objekt na pomezí sídliště Stalingrad a Klafar čeká nejspíš demolice, poté by na jeho místě mohlo přibýt i více než sto družstevních bytů v jednom až dvou domech. Ve hře je i konkrétnější zaměření na lidi nad padesát let, takzvané seniorské družstevní bydlení.
„Jedná se o lidi, kteří jsou ještě v produktivním věku, ale z nějakého důvodu chtějí na bydlení něco menšího či finančně méně náročného,“ nastínil tuto možnost starosta. Pokud se dle jeho slov najde na výstavbu domů investor a všechny projektové a schvalovací práce poběží bez komplikací, mohou být bytové jednotky k dostání zhruba za tři roky.
V minulosti se v souvislosti s družstevními byty mluvilo i o lokalitě Klafar. To už však aktuální není. „Preferujeme místa v intravilánu města, kde jsou budovy, co již neslouží svému účelu a dají se přeměnit na rezidenční výstavbu družstevního charakteru,“ dodal Mrkos.
O družstevní byty v Jihlavě má zájem 1700 lidí
Družstevní byty jsou aktuálním tématem i v Jihlavě. Loni v lednu město zveřejnilo informace o přípravě lokalit vhodných právě pro přípravu participativního bydlení. Lidé mohli na webu vyplnit i dotazník předběžného zájmu. A ten byl opravdu velký.
„Šlo o zhruba 1 700 e-mailových adres,“ sdělila Kateřina Bezděkovská z útvaru městského architekta na jihlavském magistrátu. Plány hovoří o třech lokalitách - na Dolině vedle Penny Marketu, v oblasti Handlovy Dvory za Teskem a na Špitálském předměstí. Nejblíže realizaci je nyní pouze Dolina, kde pozemek od města koupil soukromý investor.
„Předpokládá se, že letos na jaře začnou rezervace a prodeje bytů, jichž by mělo být kolem stovky, a stavět by se pak mohlo v příštím roce,“ uvedla Bezděkovská. Ve zbývajících dvou oblastech má sice město velký podíl pozemků, ovšem uskutečnění zatím z vícero důvodů vázne.
„V lokalitě Handlovy Dvory jsou potíže se zajištěním pitné vody, což je ale celoměstský problém,“ podotkla architektka s tím, že město aktuálně pracuje na řešení, pak teprve přijdou na řadu hovory s investory. Na Špitálském předměstí zase přinášejí komplikace složité majetkoprávní vztahy i dopravní napojení.
Družstevní model bydlení teď chybí, říká makléřkaZvýšenou poptávku po bytech modelu družstevního bydlení registruje i Lenka Lamková, realitní makléřka a majitelka žďárské společnosti Cortes Capital. „Růst úrokových sazeb v bankách, které poskytují hypoteční úvěry, zastavil zájem o možnost koupě bytů za účelem bydlení hlavně u mladých lidí, kteří nemají nadstandardní finanční podporu třeba od rodičů. Vysoké nároky bank na jejich požadované příjmy a vysoká splátka hypotéky jim neumožňují splnění jejich snu - bydlení ve svém za rozumné splátky,“ nastínila stávající situaci Lenka Lamková, která se na realitním trhu pohybuje již od roku 2001. Tento problém bydlení by podle ní mohl být vyřešen právě nabídkou družstevních bytů, které historicky fungovaly jako podpora mladých rodin nebo vyzrálejších občanů, kteří si nemohli dovolit zaplatit jednorázově vysokou částku za koupi bytu. Místo toho pravidelně byt spláceli družstvu. Byt přitom neměl nižší tržní hodnotu než byt v osobním vlastnictví; družstevní podíl byl převoditelný se souhlasem družstva. „Tento úspěšný model bydlení nám nyní na trhu velmi chybí, mladí lidé bydlí v podnájmech, které jsou mnohdy předražené a nenabízí jim svobodu bydlení ve svém,“ popsala Lamková. Jako realitní makléřka loni prodala 80 bytů do osobního vlastnictví za účelem bydlení, nicméně pouze polovina z nich skutečně sloužila k přímému bydlení kupujícího. Druhá polovina byla investiční záležitost - za účelem pronajímání. „Třicet procent žadatelů, kterým nevyšel hypoteční úvěr, smutně poptávalo bydlení typu ‚družstevního bytu‘, ale tuto možnost jsem jim bohužel nemohla nabídnout,“ konstatovala Lenka Lamková. Pokud by tato možnost byla, věří, že spousta mladých lidí by zůstala ve svém rodném městě, pracovala tu a budovala své rodiny. „Neodcházeli by do jiných, větších měst za prací ‚lépe placenou‘, a tím pádem zase do nájemního bydlení,“ dodala makléřka s tím, že i ona sama svoji rodinu a svůj život začala budovat právě v družstevním bytě. |
