Rozruch kolem jednotky ultrakonzervativních židů odstartovala čtrnáctivteřinová nahrávka na sociální síti TikTok, která byla natočena v polovině srpna na okupovaném Západním břehu. Jsou na ní zachyceni dva její příslušníci, jak mlátí a kopou dva palestinské mladíky.
Ti se do problémů dostali ve chvíli, kdy se jim cestou za kamarády rozbilo auto, stopli projíždějícího motoristu a požádali ho o pomoc. Pak ovšem na místo dorazila izraelská hlídka a začala řešit, co se děje. Vyděšený řidič rychle ujel. Vojáci mladíky v tu chvíli začali bít, dali jim pistoli k hlavě a hrozili jim, že pokud neprozradí jeho jméno, tak je zastřelí.
Vedení armády na incident rychle reagovalo. Oba provinilci z Netzah Yehuda byli odvoláni z bojových pozic a jejich chování začala prošetřovat vojenská prokuratura. „Vojáci, kteří se podíleli na tomto incidentu, nejsou hodni své pozice,“ odsoudil jejich jednání náčelník generálního štábu Aviv Kochavi.
Tím ovšem problémy s ultraortodoxní jednotkou nekončí. Další dva její příslušníci jsou vyšetřování kvůli úmrtí 78letého Omara Assada, který na počátku letošního roku za nevyjasněných okolnostech zemřel poté, co byl zadržen na improvizovaném checkpointu na Západním břehu.
Nedokázal se identifikovat, a tak ho hlídka svázala, zavázala mu oči, ucpala pusu a nechala ho půl hodiny ležet na studené zemi. Vyšetřování jako příčinu úmrtí uvádí „infarkt způsobený stresem“. O vraždu tak nešlo, vojáci prý projevili především „nedostatek úsudku“, když svázanému seniorovi neposkytli zdravotní péči.
Nepříjemnost pro izraelskou vládu představuje především fakt, že zesnulý palestinský prodavač měl i americké občanství. Případu se tak dostalo velké mezinárodní pozornosti a armáda se před měsícem uvolila zaplatit pozůstalým odškodné ve výši půl milionů šekelů (asi 3,4 milionu korun).
Pošlete je na Golany
Prapor Netzah Yehuda vznikl jako experiment, jak do armády začlenit příslušníky charedim komunity. Ultraortodoxní židé tvoří v rámci Izraele svět sám pro sebe, odmítají výdobytky moderní civilizace a k institucím sekulárního státu se staví s instinktivní nedůvěrou. Nepracují, žijí z darů a sociálních dávek, studium tóry a rodina je pro ně nadevše.
Od vzniku Izraele v roce 1948 byli od povinné vojenské služby osvobozeni, to se ovšem v posledních letech vzhledem k jejich nadprůměrné porodnosti ukazuje jako čím dál větší problém. Armáda proto v roce 1999 založila malou jednotku, která fungovala přísně podle halachických pravidel.
Izraelský kozel zahradníkem. Policii bude šéfovat extremista hájící rasisty |
Dnes má asi 500 příslušníků (na rozdíl od ostatních jednotek jsou to výhradně muži) a donedávna byla nasazena na Západním břehu Jordánu. Rozmístění ultrakonzervativních vojáků na palestinských územích ovšem s sebou přinášelo řadu konfliktů. Podle nevládní organizace Ješ Din na batalion Netzah Yehuda připadá nejvíce vojáků odsouzených za přečiny proti Palestincům. V roce 2016 byl jeden z jejích vojáků odsouzen za to, že zadržené Palestince nejméně při dvou příležitostech mučil elektrošoky.
Pozornost k jednotce se upíná ve chvíli, kdy Svatá země opět zažívá vlnu násilností, a to zejména na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Podle Ramalláhu bylo letos zabito již 210 Palestinců. Statistika zahrnuje ozbrojence i civilisty, ale i lidi zabité během krátkého srpnového konfliktu v Pásmu Gazy.
V Izraeli se navíc k moci před pár dny dostala nová vláda, do níž staronový premiér Benjamin Netanjahu přibral i židovskou krajní pravici. Post ministra národní bezpečnosti v něm dostal Itamar Ben Gvir. Několikrát odsouzený ultrancionalista, provokatér a šéf krajně pravicové strany Ocma Jehudit, který se mezi ultrakonzervativními židy těší značné podpoře.
„Ben Gvir tady udělá pořádek! Už jste dohráli!“ pokřikoval minulý týden jeden z příslušníků Netzah Yehuda na izraelské aktivisty bojující proti okupaci Západního břehu. Od vedení armády za to dostal deset dní vězení, kritikům kontroverzního praporu to ovšem nestačí. Podle některých hlasů by měl být úplně rozpuštěn.
Generální štáb se podle listu The Wall Street Journal zatím rozhodl problematickou jednotku přesunout na Golanské výšiny, dál od horké půdy palestinských území. U Itamara Ben Gvira ovšem i po posledním incidentu našla zastání.
„Nemůžeme dopustit, aby anarchisté nadávali, plivali a útočili na naše hrdinné vojáky. Deset dní vězení? To nedává smysl, je to zcela nepřiměřené a nevhodné. Naším úkolem je naše vojáky bránit,“ hájí novopečený ministr národní bezpečnosti příslušníka praporu, který se dostal do potyčky s propalestinskými aktivisty.
