„Všecko je dražší. Energie naštěstí řešit nemusíme, ty jdou za městem, ale krmivo podražilo. Nicméně nouzi díky dárcům a sponzorům nemáme, lidé nám krmení nosí,“ uvedla provozovatelka mariánskolázeňského útulku pro opuštěná zvířata Jaroslava Voltrová.
Doplnila, že útulku se dobře daří psy udávat do nových domovů. V zařízení tak zůstávají ponejvíc psi staří a ti se špatnou povahou, které je třeba nejprve převychovat a na případnou adopci připravit.
Sokolovský útulek Láskou ke kočkám aktuálně nejvíc pálí zdražování krmiva a nedostatek některých druhů, na které byly kočičí obyvatelky zvyklé.
„Nevím, čím to je, ale spousta krmiv, které jsme dřív běžně objednávali, není k dostání. To je pro kočky velký problém, protože je třeba dbát na to, aby jedly. Když k misce přičichnou a jdou pryč, tak je to problém. Nemůžu je nechat vyhladovět, tak to u těchto zvířat nefunguje. Musím testovat a shánět něco podobného tomu, na co byly zvyklé, co jim chutnalo. A to často bývá dražší,“ posteskla si provozovatelka útulku Anna Křehlíková.
Situace podle ní není lepší ani v případě steliva. „Pytel, co býval za 419 korun, dnes stojí přes 800. Díky dárcům ale přežíváme. Pro naše sponzory chystáme vánoční kočičí přání a tradiční kalendáře. Ty už jsou v tisku. Pomáhá nám i město Sokolov. Jednou za rok si požádáme o dotaci, a pokud nám ji město schválí, zaplatíme z ní energie a nájem, abychom to nemuseli brát kočkám z peněz na žrádlo. Z toho, co zbyde, hradíme veterinární péči,“ předestřela Anna Křehlíková.
Strašákem jsou drahé energie
Ta se podle svých slov nejvíc obává vyúčtování za energie. „To je velký strašák. Topení se sice dá stáhnout nebo i vypnout, když je venku tepleji. Ale když mrzne, musíme topit, jinak by kočky nastydly a to, co bychom ušetřili na topení, by spolkla veterina,“ vysvětlila.
Také v chebském psím útulku v Hraničné zatím nedostatek nepocítili. „Vždycky jsem si dokázala poradit a věřím, že to tak bude i tentokrát. Když vím, že mi cokoli bude chybět, obrátím se na ty správné lidi. Ještě jich pár mezi námi je. Já je naštěstí znám a vím, že mi vždycky pomůžou,“ řekla provozovatelka útulku Marie Lokingová.
Ta udělala opatření, aby útulek za drahé energie neutrácel příliš. „Zařídili jsme se podle situace. V kanceláři jsme udělali topení na dřevo. Takže buď si zatopíme, nebo holt budeme v zimě. Musíme se s tím nějak vyrovnat,“ doplnila.
