Leonidy svůj název získaly stejně, jako ostatní meteorické roje, tedy podle svého radiantu. To je oblast na obloze odkud meteory zdánlivě vylétají. V tomto případě je to souhvězdí Lva, které má latinské pojmenování Leo.
Původ toho roje musíme hledat v kometě 55P/Tempel-Tuttle, která se ke Slunci vrací jednou za 33 let a na své dráze zanechává prachovou stopu. Meteory jsou světelné efekty, které vznikají třením prachových částic z komety. Prachová zrnka při průletu atmosférou Země tlačí na molekuly vzduchu a třou se o ně, čímž vzniká teplo, které vede k jejich rozžhavení. Prachové částice se většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry, které je možné pozorovat.
Výše zmíněná relativně krátká periodicita návratu komety slibuje po každém průletu několikanásobný nárůst počtu světelných úkazů na obloze. Z nynějších zhruba 15 meteorů za hodinu se může jejich počet zvýšit až na několik set či tisíce a to už hovoříme o tzv. meteorickém dešti.
Jak jsme psali již dříve, naposledy byl roj velmi aktivní v roce 2001 a 2002, ale ještě výraznější byla aktivita roje v letech 1833, 1866 a 1966, kdy bylo identifikováno až 15 000 létavic za hodinu. Před deseti lety astronomové pražské Štefánikovy hvězdárny uvedli, že jich při pozorování ve Chřibech napočítali 5 tisíc kusů za hodinu.
Příští extrémní meteorický déšť Leonidů astronomové očekávají až v roce 2098. Kometa se sice vrací ke Slunci v roce 2031, ale správná kombinace nastane až za 76 let. „Vyjma občasných průchodů Země staršími vlákny, které mohou navýšit aktivitu na desítky meteorů v hodině (v druhé půli noci) jsou Leonidy v „klidovém režimu“ poměrně neaktivní,“ píše se na stránkách České astronomické společnosti.
I tak nabízí Leonidy poměrně vysokou pravděpodobnost výskytu bolidů.
14. ledna 2022 |
„To je označení pro velmi jasné meteory, které jsou dle jedné z definic jasnější než planeta Venuše. Nejjasnější bolidy mohou na několik sekund ozářit zemský povrch natolik, že předměty nebo různé útvary mohou na povrch vrhat dobře patrné stíny. Tento jev je způsoben především vysokou vstupní rychlostí meteorů do zemské atmosféry, kdy rychlost meteoru, v případě Leonid, dosahuje zhruba 70 km/s,“ vysvětluje Karel Slavík ze Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích. Právě poslední návrat komety v roce 1998 přinesl ten samý rok silný výskyt bolidů.
Pozorování Leonidů v noci na pátek ovšem bude podle předpovědi výrazně znemožňovat oblačnost. Pokud se vám ale podaří najít místo, kde bude volný výhled na oblohu a v okolí vás nebudou rušit světelné zdroje, můžete zkusit své štěstí a pokusit se vypařující se prach z komety 55P/Tempel-Tuttle zahlédnout.
Letos navíc může ubývající Měsíc přesvítit některé slabší meteory. Za předpokladu, že obloha bude bez mráčku, bude nejlepší pozorování po půlnoci do časných ranních hodin 18. listopadu, kdy bude radiant meteorického roje stoupat výše na obloze. Leonidy lze pozorovat až do konce listopadu, ale jejich aktivita bude slábnout.
