Kromě noci na pátek se podle Horálka vyplatí vyhlížet meteory i o víkendu. Orionidy vrcholí několik dní před novem, pozorování tedy nebude rušit Měsíc.
„Radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin. Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem mezi jednou až pátou hodinou ranní,“ doporučil astronom.
První zmínky o roji Orionid pocházejí z roku 1839. Patří mezi nejsledovanější meteorické roje roku. Roj je aktivní mezi 2. říjnem a 7. listopadem.
Horálek připomněl, že Orionidy jsou podzimní větví proudu částic z prachové stopy slavné Halleyovy komety. Země do něj vstupuje i v květnu, kdy ho lze pozorovat jako roj Eta-Aquaridy. Halleyova kometa se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let a naposledy ji lidé mohli spatřit v roce 1986. Ke Slunci se znovu přiblíží až 28. července 2061.
„Po ‚meteorickém‘ víkendu v úterý 25. října 2022 nastane výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se bude nacházet v oblasti, kde úkaz dosáhne více než 40 procent zákrytu slunečního disku Měsícem,“ upozornil Horálek. V obou státech podle něj lidé spatří částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem.
Částečné zatmění Slunce
Úkaz v Česku začne v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bude mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Částečné zatmění skončí kolem 13:30.
Při pozorování zatmění Slunce si musí lidé chránit zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, či svářečský filtr stupně 14 a výše. Na hvězdárnách budou dalekohledy opatřeny ochranou, dodal.
V Praze společná pozorování uspořádají Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan dnes za Astronomický ústav Akademie věd ČR ČTK napsal, že otevřena bude i hvězdárna ústavu ve středočeském Ondřejově.
Štefánikova hvězdárna v Praze
Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.
Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění Slunce. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek. Nejbližší úplné zatmění Slunce bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.
