„Lékařská fakulta se během léta stěhuje do nového Univerzitního medicínského centra v městské části Lochotín, které plně nahradí dosavadní, pro výuku již nevyhovující prostory rozptýlené v různých částech města,“ uvedla mluvčí fakulty Barbora Černíková s tím, že žádná další fakulta ani jiná součást univerzity nemá pro opouštěné budovy využití.
Univerzita Karlova se proto rozhodla nabídnout vybrané nemovitosti v Plzni k prodeji. Děkanát lékařské fakulty v Husově ulici, kde se před dvěma roky utrhla podkrovní římsa, má nabídkovou cenu 40,5 milionu korun, Pavlovův ústav v Lidické ulici 113,7 milionu. Procháskův ústav naproti ústavu Pavlovovu na Karlovarské třídě má na realitním webu iet-reality.cz nabídkovou cenu 93 milionů korun.
 |
Díky jedinečné architektuře a lokalitě jsou historické budovy Procháskova a Pavlovova ústavu nemovitou kulturní památkou ležící v památkové zóně. Budovy plánuje Univerzita Karlova využívat do konce roku 2022, následně budou volné.
Vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Plzni Pavel Domanický uvedl, že jsou na prodej dvě velmi cenné budovy, které by mohla využít veřejná správa jako radnici, školy či dům s pečovatelskou službou.
„Když se o budovy veřejná správa nepřihlásí, možná přijdeme o něco, co budeme třeba za deset let potřebovat,“ myslí si Domanický. Z Pavlovova ústavu by podle něj mohla být krásná a důstojná radnice pro obvod Plzeň 1.
„Na rozdíl od stávající radnice v aleji Svobody by ji měli všichni při ruce a na očích, nemuseli by ji hledat, navíc je dopravně dostupná, dá se u ní i dobře zaparkovat,“ popsal Domanický.
Připomněl, že budova v aleji Svobody je panelák, který byl v 90. letech přijatelně upravený pro potřeby radnice. „Ale stále je to panelák, který by se dal prodat a upravit na byty snadněji než ústav Pavlova, kde je krásný vestibul, schodiště, přehledné chodby, je tam velká a dobře vybavená přednášková místnost, zkrátka pro veřejné využití by byl ideální,“ popsal památkář.
Z Pavlova ústavu radnice?
Upozornil na to, že když chce město Plzeň organizovat veřejné projednání nějakého záměru a potřebuje větší prostor, kde se občané mohou shromáždit, nemá ho a akce se konají třeba ve škole, takže přednáškový prostor by se mu hodil.
„V obvodu navíc fungují školy, neziskové organizace, které by takovéto prostory také potřebovaly. Zkrátka kdyby alespoň jedna budova zůstala městu, bylo by to pro záchranu památkového fondu nejlepší,“ konstatoval Domanický.
Procháskův ústav je podle něj modernější budova, která není stavěná jako škola, ale jako dětský domov. Proto by se hodila třeba pro zřízení domu s pečovatelskou službou. Protože zde léta byla škola, mohl by ji ale podle Domanického stejně jako druhý ústav použít třeba krajský úřad jako budovu střední školy.
„I město v posledních desetiletích opustilo některé školy, jejich budovy prodalo a dnes chybějí, protože bytová výstavba se rozvíjí a přibývají noví obyvatelé,“ nastínil další možné využití Domanický.
Ten má obavu, že pokud památkově chráněné budovy koupí nějaký komerční subjekt hlavně kvůli pozemku na výstavbu například bytů, mohly by chátrat, jak se to stalo například s památkově chráněnými bývalými městskými lázněmi.
Jednu z budov by podle Domanického možná využila Římskokatolická církev, která na severním předměstí nemá žádný shromažďovací prostor a využívala k bohoslužbám Lochotínský pavilon. Po zahájeni stavební činnosti v okolí ho ale opustila. Uvažovala o stavbě vlastního kostela, ale od tohoto záměru zatím upustila.
„Nyní mají pro celé Severní Předměstí a Bolevec, což je více než 50 tisíc obyvatel, jediný shromažďovací prostor - kostel Všech svatých na Roudné. To je krásný kostel, ale na tak velké předměstí je malý. Navíc je obtížně dopravně dostupný, bez parkoviště a daleko od zastávek městské hromadné dopravy,“ nastínil památkář.
Lékařská fakulta staví nejmodernější komplex (22. 9. 2021)
