Jednání s americkou stranou o nadzvukových stíhačkách mají podle ministryně obrany Jany Černochové probíhat do října 2023. „Pokud se nedohodneme, nezavíráme si cestu pro jiná řešení,“ zdůraznila.
„Současné dění na východ od nás a zhoršující se bezpečnostní situace jasně ukazuje, že modernizaci naší armády už nesmíme odkládat ani o den,“ řekla ministryně Černochová.
Americké letouny místo švédských gripenů
Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027 s tím, že pak by mohla využít dvouletou opci.
O pronájmu gripenů přitom rozhodla v roce 2004 tehdejší koaliční vláda Vladimíra Špidly (ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody) a čelila kritice tehdy opoziční ODS, že lepší by byly americké stíhačky.
Ministerstvo obrany zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Tendr byl podle Černochové zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Nové stroje mají nahradit starší sovětská vozidla.
„Armáda je schopna s tímto vozidlem působit, je to vyhovující vozidlo pro koncepci našich ozbrojených sil,“ řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
České gripeny budou hlídat vzdušný prostor Pobaltí o dva měsíce déle až do konce září. Důvodem je žádost Litvy. Vládu o tom informovala ministryně obrany Jana Černochová. Čeští stíhači měli v Litvě skončit na konci července.
Hlasovat o přijetí Švédska a Finska do NATO bude Sněmovna na konci léta
Ministři měli na program i návrh na ratifikaci protokolů o přistoupení Finska a Švédska do NATO. Dvojice dlouhá léta neutrálních skandinávských států požádala o vstup do NATO v květnu po válce, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině.
Zástupci Švédska a Finska podepsali přístupové protokoly 5. července. K přijetí obou zemí do NATO je nutná ratifikace ve všech třiceti členských zemích aliance. Sněmovna by se k tomu měla dostat po letních prázdninách.
