ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Archiv České rady pro šetrné budovy

Šetrné budovy pomohou energetické bezpečnosti. Doplní je obnovitelné zdroje

  • 6
Zajištění energetické bezpečnosti se v souvislosti s aktuální situací stalo jednou z priorit vlády. Cestou mohou být úspory energií v budovách. Těch lze dosáhnout hlavně jejich renovacemi. Podstatnou roli hraje i přechod na jiné zdroje energie, hlavně ty obnovitelné. V cestě zatím stojí malá flexibilita státu, upozornila Česká rada pro šetrné budovy.

Jenom loni se v Česku spotřebovalo 9,4 miliardy metrů krychlových zemního plynu z Ruska, tři čtvrtiny z toho připadají na podnikatelskou sféru a státní instituce. Některé firmy již samy hledají alternativní zdroje. Rychlejšímu přechodu na ně by pomohlo méně byrokratické zátěže i finanční pomoc státu.

Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu připadá na budovy v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho jdou na vrub na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn. Ten téměř ze sta procent pochází z Ruska.

„Z pohledu energetických úspor představují budovy ohromný potenciál. Česká rada pro šetrné budovy zastává názor, že budovy se musí stát jedním z hlavních pilířů zajištění energetické bezpečnosti státu,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Poukazuje také na fakt, že na posledním summitu Evropské unie se členské státy shodly, že do roku 2027 se Evropa zbaví závislosti na ruských fosilních zdrojích. „Aby Česko tento úkol splnilo, je nutné uspíšit potřebné změny,“ nabádá Kalvoda.

V Evropě už rozhodli

V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Zásadní roli v tomto ohledu hrají rekonstrukce. V Dlouhodobé strategii renovace budov v České republice, kterou vypracovala Šance pro budovy, se mimo jiné konstatuje, že 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu, a to díky snížené potřebě energií na vytápění. Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor. V novém balíku evropské legislativy Fit for 55 je uvedeno, že zdvoj až ztrojnásobení míry renovací směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.

Podle návrhů Komise budou muset všechny typy budov včetně veřejných splňovat tzv. minimální energetické standardy. Do roku 2027, respektive 2030 by tak 15 % nejméně energeticky úsporných budov mělo být zrenovováno. Tlak Komise na větší množství a vyšší kvalitu renovací je tak zcela patrný. Nová evropská legislativa dokonce zavazuje členské státy EU připravit akční plán renovací. Během českého předsednictví se tyto návrhy budou dojednávat.

Udržitelnost je příležitost zmodernizovat ekonomiku, říká ekologický expert

„Fond budov v České republice není dobře zmapovaný, určení 15 procent nejhorších budov proto bude trochu jako tahání sirek. Zejména vlastníky nemovitostí bude zajímat, kdo si vytáhne tu nejkratší. V akčním plánu renovací se musí objevit energeticky nejnáročnější budovy ruku v ruce s finančním krytím investic. Povinná renovace je pak logický krok pro vyšší míru a hloubku renovací, termíny jsou ale šibeniční. Proto apelujeme na ministerské vyjednávací týmy i europoslance, aby se zasazovali o prodloužení termínů. V návrhu Komise jsou i technické nedokonalosti. Pokud se je podaří odstranit, máme dobrý rámec pro skokové zlepšení nemovitostního fondu v ČR,“ komentuje Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy.

K dosažení energetické bezpečnosti je nutné hledat také náhrady za ruský plyn a přejít na jiné zdroje energie, hlavně ty obnovitelné. Pro firmy se nejčastěji nabízejí dvě možnosti - tepelná čerpadla a využití sluneční energie, a to zejména ve formě fotovoltaiky. Pro přípravu teplé vody jsou vhodné také solárně termické kolektory. Podstatnou roli v rozhodování firem využívat více obnovitelné zdroje hrají i stále rostoucí ceny energií. „V podnikatelském prostředí je ale potřeba si uvědomit, že některé výrobní procesy se bez zemního plynu neobejdou,“ upozorňuje Petr Zahradník, projektový manažer České rady pro šetrné budovy.

Bez plynu se obejdou i stavbaři

Jednou z firem, která se chce zbavit plynu co nejdříve, je stavební společnost LIKO-S. Ruší své staré plynové kotle a ohřívače vody a nahrazuje je tepelnými čerpadly. „Některé novější kotle ještě necháme připojené do systému jako budoucí alternativní zdroj pro případy výpadků elektřiny,“ dodává Libor Musil, předseda představenstva LIKO-S. Dodává, že úspory elektřiny společnost ještě zvyšuje tím, že na střechy hal instaluje fotovoltaickou elektrárnu, která bude pohánět tepelná čerpadla, a sníží tak náklady v celém závodě.

Přechod na jiné zdroje energie není pro firmy jednoduchou ani levnou záležitostí. Libor Musil poukazuje na to, že v důsledku silné poptávky po fotovoltaických panelech a tepelných čerpadlech nastala na trhu revoluce. „Vyznat se v tom nepřehledném světě, kde dodavatelské firmy nabraly mnoho nezaškolených lidí, byl oříšek. Vybrali jsme proto u nás jednoho pracovníka, který se musel na tuto problematiku zaměřit, vzdělat a celý projekt řídí,“ popisuje svou zkušenost Libor Musil.

Překážek je ale mnohem více. „Hlavní bariéra je v byrokracii, zejména v dlouhých povolovacích procesech. Finančních prostředků, myslím dotačních, je relativně dost, případně si to jsou schopné firmy zainvestovat celé samy, protože z hlediska efektivity provozu to pro ně dává smysl,“ tvrdí Petr Zahradník.

Podle Libora Musila by bylo optimální, pokud by vláda oznámila firmám, že to, co investují do energetických změn, si mohou v dalších letech odečítat z daní. Tím by se zároveň mohly zrušit všechny dotace. Pro firmy, které nemají na změnu peníze, by měl stát nabídnout garantované zvýhodněné úvěry.