Když stejné rozhodnutí vydal Český báňský úřad před dvěma lety, vyšly na protestní pochod tisíce lidí. Jakou reakci vyvolá aktuální zpráva teď, je zatím otázkou.
„Budeme se proti rozhodnutí bránit, jen si musíme s naším právníkem vyjasnit, jakým způsobem. Dobrá zpráva to každopádně není,“ zmínil starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Petřík.
Proti vzniku pískovny bojují obyvatelé, obce i další instituce už šestnáct let. Těžba je plánovaná v katastru Uherského Ostrohu na pomezí Zlínského a Jihomoravského kraje, nedaleko vodního zdroje Bzenec komplex, který zásobuje pitnou vodou více než osm desítek obcí. Právě jeho možné znečištění je zásadním tématem.
„Je to velký problém, ale zastánci těžby jej stále zlehčují,“ konstatovala Hana Habartová ze spolku Za vodu pro lidi. „Rozhodnutí báňského úřadu mě vzhledem k tomu, jak to roky sleduji, moc nepřekvapilo, ale naštvalo. Nikdo nebere v potaz názor lidí, kteří tady žijí a dlouhodobě svůj nesouhlas vyjadřují zcela jasně. Nenecháme to tak,“ dodala.
S právníky bude další postup řešit i podnik Vodovody a kanalizace (VaK) Hodonín. „Je to nepříjemné rozhodnutí. Na druhou stranu ale nic nekončí, jsme optimisté,“ naznačil Pavel Zabadal, technicko–provozní náměstek VaK Hodonín.
Rozhodnutí Českého báňského úřadu je pravomocné. Potvrdil tím rozhodnutí obvodního báňského úřadu z roku 2020, který dobývací prostor stanovil, a veškerá odvolání zamítl. Nově do rozhodnutí obvodního báňského úřadu doplnil podmínku, že hornická činnost nesmí být prováděna na koridoru územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe.
Úřad ještě těžbu nepovolil
I když to neznamená, že úřad těžbu povolil, jeho názor je jasný. K dispozici měl několik vzájemně rozporuplných znaleckých posudků. Jeden považoval těžbu štěrkopísku v blízkosti vodního zdroje za možnou a v tuzemském prostředí běžnou. Druhý v tom naopak viděl velká rizika spojená s kvalitou a vydatností zdroje.
Proto si Český báňský úřad nechal zpracovat revizní posudek. A ten se k těžbě nestaví odmítavě.
„Plánovaný záměr těžby a úpravy štěrkopísku v lokalitě Uherský Ostroh nijak nevybočuje z jiných obdobných záměrů a jeho realizací by nedošlo k významnému ohrožení životního prostředí ani omezení či množstevnímu nebo jakostnímu ohrožení stávajících podzemních zdrojů pitné vody v blízkosti předmětné lokality,“ konstatoval v posudku jeho autor Michael Barchánek.
„Tento můj znalecký názor je ostatně shodný se závěry procesu EIA ministerstva životního prostředí, a nevidím proto žádný reálný důvod, proč by uvedený záměr nemohl být realizován,“ dodal.
Stavbaři potřebují materiál
Rozhodnutí může být do dvou měsíců napadené správní žalobou, na jejíž vyřízení by měl soud 90 dní. Pokud žalobu nikdo nepodá, zájemce o těžbu, tedy firma České štěrkopísky, pravděpodobně požádá o povolení hornické činnosti. Také k tomu bude potřebovat řadu stanovisek státní správy. Teprve až bude mít toto pravomocné rozhodnutí, může začít těžbu.
„V odůvodnění klíčového rozsudku stojí, že primárně veřejným zájmem je jak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, tak těžba nerostných surovin, a že nehledě na to, v rámci projektu u Uherského Ostrohu nehrozí střet těchto zájmů,“ sdělil advokát Tomáš Uherek, jenž zastupuje společnost České štěrkopísky, která chce v místě těžit.
Podle průzkumu České geologické služby bojuje už teď celá země s nedostatkem štěrku, písku a kameniva, jež jsou nepostradatelné ve stavebnictví. Zlínský kraj nyní musí dovážet tento materiál z jiných regionů, případně ze zahraničí, což stavby prodražuje. V regionu se v této době těží na sedmi místech, během let ale některá skončí.
