Pákistánským úředníkům například již stát nebude zajišťovat obědy a večeře. Tamní ministr pro informace Marriyuma Aurangzeba také uvedl, že z důvodu hrozících blackoutů byly pozastaveny i veškeré vládní investice, které měly směřovat do vybavení kanceláří či státního vozového parku. Úřednici se tak s největší pravděpodobností budou muset rozloučit třeba i s novými klimatizacemi.
Co nejvíce se má v pákistánských úřadech snížit i spotřeba pohonných hmot, a to alespoň o 40 procent. Silně mají omezeny třeba i služební cesty. Pákistánská vláda si dala za cíl, aby vládní úřady snížily svou spotřebu energií minimálně o deset procent.
Hrozí energetické blackouty? Vyhlídka horkého léta děsí odborníky |
Pákistán patří ke státům, na které současná energetická krize dopadla vůbec nejzřetelněji. Za uplynulých deset měsíců se tamní náklady na dovoz energetických zdrojů téměř zdvojnásobily. Země se obává případných negativních dopadů na textilní průmysl, který je z hlediska pákistánské hospodářské výkonnosti velmi důležitý.
Rostoucí ceny energií a časté výpadky proudu jsou obrovskou zkouškou pro pákistánskou vládu premiéra Šehbaze Šarífa, který se v dubnu dostal k moci po období dlouhé politické nestability. Jelikož zemi hrozil kvůli obrovským dluhům i státní bankrot, musel Pákistán na základě žádosti Mezinárodního měnového fondu navýšit cenu pohonných hmot alespoň o čtyřicet procent a sazby za spotřebu energie o téměř padesát procent.
Pákistánská vláda se má nově kvůli potřeným úsporným opatřením scházet jen v online režimu. Má se tak předejít zbytečnému cestování. Zároveň má být zahájena rozsáhlá kampaň, která má lidi v Pákistánu naučit, jak je možné energiemi šetřit.
Vedle Pákistánu se k silně postiženým státům řadí třeba i Japonsko, které v tomto týdnu požádalo své občany, aby co nejvíce šetřili elektřinou.
