Jedete-li po silnici okolo, možná vás napadne, že kdo si pořídil atraktivní bydlení u vody, měl kliku, když sehnal takový pozemek. Rybník vypadá, jako by do malebné krajiny, v níž se potkávají Vysočina s jižními Čechami, patřil odpradávna. Přírodní vodní plocha má celkovou rozlohu 1,3 hektaru, je však poměrně nová.
Velké plochy oken v dřevohliníkových rámech je možné v případě potřeby zastínit pomocí posuvných dřevěných žaluzií.
Rybník, pod jehož hladinou se dnes prohánějí zlatí karasi, kapři, jeseni, amuři či líni, na většině map zakreslený nenajdete. Podle toho, že jeho naplnění závisí na dešťových srážkách, má skoro božské označení, říká se mu nebeský. Do jeho budování se před stavbou samotného domu pustil Přemyslův otec, Stanislav. S úmyslem vybudovat si vlastní rybník našel pozemek, respektive podmáčenou louku s náletovými dřevinami, v obci, z níž pocházela jeho prababička.
K rybníkářství ho přivedl vztah k vodě a snaha o obnovování starých vodních ploch. Profesně se dlouhodobě podílel na získávaní dotací, které umožnily zachránit a obnovit rybníky po celé republice.
Z vody vyrostlý
V době, kdy se začalo budovat, chodili dnešní manželé ještě na střední školy. Dagmar se pak odstěhovala do Prahy, kde studovala vysokou školu, začala i podnikat. Přemysl odešel za ní a dnes spokojeně konstatuje, že se mu manželku povedlo stáhnout zpátky do rodného kraje. Když Přemyslův otec pozval architekta, aby vymyslel dům, dozvěděl se, že takové místo si zaslouží výjimečný projekt. Zrodil se nápad „posadit“ jej nad hladinu.
Originální řešení vyžadovalo netradiční základy, kombinace železobetonového rastru a betonových pilot drží dřevostavbu. Investor s projektantem ji vybrali, protože je lehká, cenově přijatelná, rychle rostoucí. Přízemní stavba má užitnou plochu 184 m2 včetně terasy, v tomto případě zároveň mola.
 |
„Původní dispozice počítala s jednou ložnicí, ale finální podoba vykrystalizovala během stavění. Teď máme dvě protilehlé ložnice. Aby vznikla druhá, bylo potřeba ukrojit z plochy pro kuchyň,“ vysvětluje Přemysl. Do samostatné technické místnosti se vešel bojler na TUV.
Před ní umístěné sociální zázemí je rozdělené na dvě části , první s toaletu a sprchovým koutem, kde stěny kryje nátěr imitující betonovou stěrku, a druhou obloženou dřevěnými palubkami. Koupelna totiž funguje i jako sauna. Pokud se chce někdo potit, musí nejprve dřevěným deklem zaklopit vanu. Pro celoroční koupání je určený venkovní koupací dřevěný sud, hot tub.
Domov bez hranic
„Kdo to tu nezná, ptá se, kam vyrazit pěšky či na kole, na který hrad, památku. Většinou pak zůstává na terase a kochá se výhledy,“ říká pobaveně Dagmar. Mladý pár i jejich rodiče využívají dům k rekreaci. Bydlí nedaleko a rozhodli se dům v mezičase pronajímat přes platformu Amazing Places. Mimochodem model, který si oblíbila řada majitelů nemovitostí.
Obytná místnost s kuchyňským a jídelním koutem. Dům je vytápěný akumulačním krbem, na podlaze vinyl. Svítidla značky Brokis jsou z nedaleké sklárny.
Kromě vody na dotyk je největší předností propojení s okolní krajinou. Povedlo se to zejména díky velkoformátovým oknům Vekra s trojskly. Výhodou dřevohliníkových rámů je využití plusů obou materiálů : dřevo podpoří uvnitř útulnost, hliník zvenku chrání před povětrností.
Návrh interiéru se odvíjel od architektury domu. Manželé vzpomínají, jak se vše za pochodu upravovalo a ladilo. Což komentuje Přemysl: „Velký podíl na vzhledu má majitel stavební firmy, dozoroval stavbu, vybíral konkrétní materiály, sháněl dodavatele.“
Nábytek vyrobil na míru truhlář, od kávového stolku přes dveře, kuchyňskou linku až po postele. Podlahy obytných místností sjednotil vinyl v dekoru prken, což logicky navazuje na terasu ze sibiřského modřínu. Z toho jsou vyrobené i posuvné venkovní žaluzie. Výrazným prvkem interiéru jsou designová svítidla značky Brokis, sbírající ocenění u nás i ve světě. Je symbolické, že sklárna stojí v nedalekém Janštejně.
Slunce, seno, konopí
Dříví na otop je v obývacím pokoji schované v samostatné místnosti, kterou kryjí posuvné dveře.
Břízy, vrby či modříny. Atmosféru tradičního českého venkova dokreslují okolo vysázené stromy, které v létě zakrývají pohled na silnici. Po zemních pracích zůstaly na pozemku vytěžené balvany. Majitelé si pochvalují, že šikovný bagrista jimi rovnou zpevnil břehy, některé umístil k domu.
Investor připravil stavbu na zimu, potažmo energetickou krizi. Pořídil akumulační krb a na střechu s hliníkovou krytinou nechal instalovat solární panely. Dům je rovněž kvalitně zaizolovaný fasádními deskami Steico s příměsí slámy a konopí. Do krbu pak stačí dát hraničku dříví, která vytopí celý prostor.
O dřevo se v této domácnosti patřičně starají. Nemokne nikde venku, má totiž vlastní kout v obývacím pokoji zakrytý posuvnými dveřmi. „Je dopředu ohřáté a líp hoří. Zdravé klima nám tu hlídá stěna z nepálených cihel. Na dešti by se rozpadly, ale vevnitř snižují výkyvy vlhkosti a teploty,“ dodává závěrem Přemysl.
